Ráno před půl 8 jsme došli s Artíkem, Lukášem a Niky s Ebinkou na vlakové nádraží ve Vysočanech, kde jsme cestou potkali Ivetu s Ashanti. Koupili jsme si lístky do Poděbrad a v 8:02 nám jel vlak. Nastoupili a uvelebili jsme se na místě pro kola, kde je 6 míst k sezení. Psi měli dost místa a tak toho Artík s Ashanti využili a začali se po sobě válet a hryzat se.
Ashanti dostala k “snídani” jogurt, který jí vyloženě chutnal, protože když vylízala kelímek, odmítala ho nechat Ivetě (co kdyby tam ještě něco našla) a tak si ho nechala. Niky s Ebčou skoro celou cestu polehávaly a Nikča si ani neuvědomila, že je odvázaná, v klidu odpočívala a nabírala sílu na procházku v Poděbradech.
Jeli jsme přibližně hodinku a po celou dobu byli pesani hodní. Celkem 12x jsme zastavili a konečně po 13nácté jsme vystupovali ( Horní Počernice -> Zelenec -> Mstětice -> Čelákovice -> Čelákovice-Jiřina -> Lysá nad Labem -> Ostrá ->Stratov ->Kostomlaty nad Labem ->Kamenné Zboží ->Nymburk Hlavní nádraží -> Velké Zboží -> Poděbrady ).
Měla dorazil Míša s Brigou a tak jsme cca 20minut čekali. Šli jsme ven z nádraží, aby se psi mohli trochu vyběhat. Pak jsme šli zpátky čekat do tepla. Když dorazil vlak a Míša nikde, tak jsme opět vyšli ven. Začínali jsme si myslet, že se buď ztratila nebo nedorazila a tak Lukáš chtěl jít oběhnout nádraží, aby jí popřípadě, kdyby se vážně ztratila, našel. To ale nebylo nutné, protože v tu chvíli se objevila appenzelská salašnická fenečka a tak nám bylo jasné, že je to “ona”.
Vyrazili jsme parčíkem a došli k soše Jiřího V. na koni. Tam jsme udělali společnou fotku a pokračovalo se dál. Došlo se k vodě a pak se skoro celou cestu šlo podél Labe. Cestou k Cidlině jsme vyšlápli na most a vyfotili si zámek, dozvěděli jsme rozdíl mezi chovatelem a blbcem a pochopili, že jsme všichni “blbci”. Před Cidlinou jsme se ještě pokusili udělat společnou fotku psů, což se nějak nedařilo, páč pesani nechtěli pochopit, že je tam nechceme nechat mrznout a odejít, tak máme alespon několik fotek…
Cestou podél vody se snažila Niky zdrhnout do hospody. Nejspíš cítila teplíčko a hlavně papání. A tak jsme čekali, než pochopí, že se do hospody nedostane bez pomoci člověka, a že radši půjde s námi.
Došli jsme do Libice, kde jsme si koupili lístky směr Praha-Vysočany. Míše vlak jel cca za 3/4 hoďky a nám (asi) 15min. Rozloučili jsme se a těšili se do vlaku do teplíčka.
