Pochod Praha-Prčice

Ráno v půl 6 jsme vylezli z postele, připravili si věci na cestu, dala jsem Artušovi granulky a vyrazili jsme na hlavák, kde už na nás čekala Iveta s Ashí. Vlak jel během několika minut a tak jsme ani nemuseli čekat… Usadili jsme se v chodbičce (opět u wc:( ) a seděli bohužel vedle dost hlučných lidí… Cesta celkem rychle utekla a my vystoupili v Olbramovicích. Lukáš šel zaplatit za vstup, dostal mapku a mohli jsme vyrazit. Hned u prvního občerstvení jsme si všichni koupili párek/nepárek v rohliku, páč jsme si nevzali s sebou jídlo. Zpočátku se šlo po silnici, tak cesta nebyla moc příjemná a pesani museli na vodítku… Potom jsme odbočili ze silnice a tak se pesani pustili. Během chvilky se Artuš rafnul s ovčákem, ale naštěstí ani jeden nebyl rváč a tak toho nechali.
Stále jsme chodili z kopce do kopce. Nejhorší však byl lesní kopec prudký jako pra… Artuše jsem přivázala za postroj a dala povel táhni:D šlo to dobře, ale stejně nožky bolely. Nahoře Artík dostal vodičku a dobrůtku za pomoc. Největší odměnou stejně asi byla volnosta a tak si mohl běžet podle svého.

Zajímavé bylo, že jsme potkali 2 slečny, které měly panický strach ze psů, a jakmile nějakého viděly, vytahovaly pepřák. Když Ashí proběhla kolem, tak i zamířily, ale Ivetky varování je přesvědčilo, aby nedělaly takovou pitomost:)

Několikrát jsme se zastavili u občerstvení, Lukáš s Ivet si koupili klobásky, já si nechala donést colu a pokračovalo se dál. Šli jsme rychlým tempem a tak jsme hodně lidí předběhli a nejspíše jsme se přidali k lidem, kteří jeli prvním vlakem:)

Cestou jsem potkala skupinku lidí, se kterými jsem šla pochod minulý rok, ale poznal mě jen jeden člověk…

Došli jsme do Prčic, ukázali razítka ze tří punktů, dostali tatranku a botičku (tento rok průhledná) a šli se kouknout na náměstí. Po chvilce jsme zamířili směr autobus, koupili lístky, nasedli a nechali se dovést do Heřmaniček, kde jsme počkali na vlak. Cesta byla pohodová, protože jsme si zabrali svoje kupé. Jen běhali po chodbě nevychované děti, ale jinak skvělý výlet. Ušli jsme 33km a nožky příjemně bolely:)

Už aby tu byl květen 2011:)

Share

Doporučené články

Napsat komentář

Přejít k navigační liště