“Mami já chci psa!!” a tímhle to většinou začíná. Dítě si přeje psa, slibuje, že ho bude krmit, venčit atd… Jenže všichni víme, jak to skončí. Pes je doma, ve většině případů, pár týdnů po Vánocích (ne-li dnů) a dítě už veškerá péče omrzí.
A pes musí z domu..
Buď ho jen tak na ulici “zapomenou” nebo ho v tom lepším případě odvedou do útulku, ve kterém už je i tak tu dobu plno a ne díky těm rozmazleným dětem, kteří se o svého psa nedokážou postarat. Jsou tam z daleka závažnějším problémům, ale o tom jindy.
Pokud jsou psi čistokrevní a mladí, mají dost velkou šanci dostat se do pořádné rodiny. Voříšci a starší pejsci už ovšem takovou šanci nemají… Někdy se jich ujmou postarší lidé, jindy v útulku dožijí svůj ne příliš krásný život.
Proto, než si pořídíte psa, pouvažujte nad tím, jestli jste schopni se o toho pejska postarat a nabídnout mu tak krásný život. Já osobně jsem ráda, že u mě se tohle nikdy nestane, protože když už si toho psa pořídím, mám povinnost se o něj postarat.
A dělám to ráda…
