Enzo: Ráno jsme se vydali podle navigace do Jevan, zadali jsme NEJKRATŠÍ možnou trasu. Pokud tam někdo budete plánovat jet, odbočte na Vyžlovce, nebo budete překvapeni jak my. Nejprve jsme jeli takovou podezřelou lesní asfaltkou, to by bylo ok, ale pak takový menší kopeček dolů, asi tak 30m a asfaltka nikde, díry v zemi o hloubce cca 30cm, výmoly, hlína…Tak to byla první záchytná situace našeho dnešního povedeného výletu. V Jevanech všude policajti a hasiči, asi něco nacvičovali… Vydali jsme se tedy po značce a na mostu přes rybník se proháněl na čtyrkolce v ŽUPANU fanánek hágen, v županu…šli jsme dál, konečně jsme sešli z cesty, kde mohla projet nějaká auta a za cedulí zákaz vjezdu jsem si už konečně mohl běhat bez vodítka.
Lucka: Zákaz vjezdu, tak tam přeci žádné auto nepojede, ne? Tak maximálně cyklista…cca po půl hodině cesty v lese, kde nebyl nikde nikdo, ani jsme nikoho nepotkávali slyším auto. Značka, neznačka, povel, nepovel, rychle strhnout Enza z TURISTICKÉ TRASY, aby ho nepřejelo auto. Opravdu auto a za volantem místní blbeček, který ještě přidal plyn, prach na cestě se rozvýřil a dál to popisovat asi nemusím. No, tak jeden blbeček, tak maximálně pojede zpět a dopředu vidíme. Cca po další půl hodině slyším traktor, takže opět odchytit Enza a stoupnout si stranou. Vidíme traktor, za ním jede bílé auto, které ho nemohlo předjet a z druhé strany vidím docela rychle se řítící motorky, bylo to v blbém místě, v zatáčce, motorkáři neviděli traktor, traktor neviděl je. Takže už si představuju, jak ta motorka vylítne z té zatáčky na turistické trase přímo na nás, táhnu Enza na vodítku od cesty a čekám co bude. Naštěstí se vyhnuli, sice jentaktak, ale vyhnuli. Pak jsme došli k nádhernému, udržovanému rybníku, tam si Enzule zaplaval a vydali jsme se dále po žluté…žlutá trasa byla trochu oproti dřívější pozměněna a my, jako zkušení turisté jsme samozřejmě šli po staré a došli až někam, kde se káceli stromy a žádná trasa tam nebyla. Tak jsme kouli na naší turistickou “mapu”, holky ze sobotního výletu vědí, jak taková mapa vypadá… 🙂 Vydali jsme se tedy předpokládaným, správným směrem. Správný směr to samozřejmě nebyl a my se museli vracet. Ale po cca půl hodině jsme se našli a konečně spatřili na stromě naší žlutou značku Takže z předpokládaných cca 13km jsme nakonec měli cca 16km. Já, jako zkušený turista jsem ještě doma usoudila, že nebudou potřeba dobrý turistický boty, vždyť to je po asfaltce a tak jsem si vyrazila na těch pár kilometrů v mých běžných teniskách. Nakonec většina cest byla kamenitých, takže super… Enzo se ještě vykoupal ve Vyžlovském rybníku a hurá domů.
Tuto trasu doporučujeme všem, opravdu krásná příroda, ale pozor na nečekaná auta uprostřed lesa 🙂
