No, Indián si ani nelízl ani nečuchl přímo k háravce, ale k chodníku před barákem. Chodím jinudy, resp. vezmu to nejkratší cestou k tramvaji, odvezu ho 4 stanice a tam vypustím… ale i tak je doma šílenej. Teď zas pláče. A když nepláče, tak kňučí, blafe a vůbec vydává divný zvuky.
Já ani nevím, která ta fenečka to je… ani soused z vedlejšího baráku, kterýmu pejsek už 4 dny blinká. Jen víme, že nám chodí v ulici 🙂
Mluvila jsem s veterinářem, řekl, že je to u nadrženýho puberťáka normální a že by to mělo přejít, kdyby se zhoršil, dá mu něco na snížení testosteronu, ale to se nedoporučuje u puberťáků. Prý můžu zkusit ty feromony, ale nezaručuje, že tp pomůže… V pátek mizím na vesnici, tak snad to do pátku vydržíme.
Chudáček Happísek… to jsem nevěděla, že byl takhle zamilovanej. Ach ti naši puberťáci testosteronový 🙂