Expedice Vnorovice 2.7.-6.7.

 V pátek ráno jsme vstali v půl 6té. Šlo se alespoň na hodinku ven. Vzala jsem Artušovi tenisák, aby se vyběhal a šli jsme na psí hřiště. Doma jsme koukli na PsíLásku.cz abychom se dozvěděli případné změny srazu. Popadli jsme batohy a vyrazili na nádraží Libeň. Měla dorazit Ivetka s Ashí a Beruškou a Klárka s Besskou.

Bohužel jsme se blíž s Klárkou nedohodli a tak nedorazila na Libeň. Ivetka jela z hlaváku a tak jsme měli společný lístek. S Klárkou jsme se potkali v Havl. Brodě. Jelo se celkem 4,5 hodiny s jedním přestupem v Havlíčkově Brodě. Do Havlbrodu jsme měli svoje kupé, tak byla cesta pohodlná.Další cesta do Urbaneče docela ušla… pak nás už čeala cesta pěšky do Vnorovic… Díky Katce, která má Billa, jsme se mohli zabydlet na prostorné louce u domku (později jsme zjistili, že je to včelín), pár desítek metrů od jezu:)

2.7. pátek – příjezd

 Z nádraží Libeň jsme vyrazili kolem 9 hodiny, pak přestupovali v Havlíčkově Brodě a do Urbanče dorazili kolem 14 hodiny. Vystupovali jsme z vlaku jako jediní s jedním pánem, který nás zval na oběd, a ani jsme se nedivili. Když jsme vystoupili, svalili jsme těžké batohy u pěkné dřevěné zastávky na vlak a rozhlíželi se kolem. Nikde nic nebylo, jen pár stodol na druhé straně kolejí. Chvilku jsme odpočívali, pesani šli vykonat své potřeby a dostali napít. Nakonec jsme se odhodlali vstát a vyrazit. Cesta vedla mírně do kopce po polní cestě. Nebylo přehnané horko ale větší zimu bychom přivítali. U křížku jsme se zastavili a přemýšleli, zda jít vpravo, či dál rovně do kopce. Nakonec, díky Lukáškovi, jsme pokračovali rovně a zcela správně. Došli jsme k mlýnu, kde jsme si dali pauzu a šli vykoupat psiska. Dokonce ani Besska neváhala a skočila do vody, Niky si zaplavala a Ebince nezbývalo nic jiného než se do vody nechat dotáhnout:) Ashí s chutí do vody vletěla a Artuš si opět chladil bříško vleže. Po nějaké době jsme zase vyrazili. Cesta vedla lesíkem, „chytli“ jsme se vody, které jsme se drželi až k hospodě. Minuli jsme rybníček a čekala nás strmá „kozí stezka“. Následovala cesta po soukromém pozemku vedle soukromého rybníku, kde jsme si museli přivázat hafany na vodítka. Vyšli jsme u louky či pole a pak náš čekala cesta podél domečků. Trasa kolem vody nám vyhovovala a nejen nám, i psi si to řádně užívali. Prošli jsme kolem mostu přes vodu a vyšli u hospůdky, kde jsme hned zahlédli Katku. Přivítala nás, ukázala na jaké louce se můžeme zabydlet a vysvětlila, jak to vše bude s penězi a ostatními věcmi. Zařídila nám wc i sprchu, tak jsme byli spokojeni.

 Na louce jsme si našli místo pod stromy u včelína. Převlékli jsme se do plavek a hurá na jez. Pesani šťastní a my též. Po zchlazení jsme se vrátili na louku a Lukáš s Ivetkou začali stavit stany. Lukáš postavil stan i Klárce. Po nějaké době přijela Lucinka a Marian s Hapim. Když jsme viděli to plné auto, jen jsme kulili oči:) Začali stavit stan, spíše takovou malou chatičku – dvě ložnice a veliká předsíň 🙂

Dále dorazila Hanka s Dennym, kteří žádný stan neměli. Nemělo cenu stavit stan na jeden den. Byli jsme rádi, že dorazili, ale bohužel zůstali jen jeden den. Hanka má ještě jednoho pesana a tak ho nechtěla nechávat dlouho samotného.

 Po Hance přijel Michal s Bekou. Jak jsem zjistila, Rebece jsem se nelíbila, protože stále na mě štěkala. Ale pak jsem nad ní vyzrála a když kolem mě šla, začala jsem jí drbat na zádech. Libilo se jí to, a tak asi zjistila, že nejsem nepřítel:)

 Lukáš, Marian a Lucka jeli autíčkem do Dačic pro nějaké jídlo a pití. Vody jsme dali chladit do jezu.

S Katkou jsme se domluvili, že nám v Dačicích koupí vuřtíky, které jí pak proplatíme. Mezitím se čistil jez od klacků a řas. Večer jsme opékali vuřty a bavili se. Katka byla tak hodná, že nám vuřty dala za čištění jezu a tak jsme jí byli opět vděční:) Marian přinesl program, který jsme předem vymysleli, aby se s ním mohl, kdo chce seznámit. S Lukášem a Artem s Niky a Ebí jsme si šli lehnout jako první, protože jsme byli unavení…

 3.7. sobota
  V programu byl nástup na 8:00 h. Bohužel jsem ale opět nemohla spát a tak jsem vstávala kolem 6té hodiny. Nebyla jsem jediná. Michal už byl také vzhůru a tak jsme na sebe mávli a já šla „ven“ s Artušem. ashí vykukovala zpod stanu a tak jsem ji odepnula a šla s námi. Šli jsme alespoň kousek dál po louce, aby pesani nebyli stále na stejném místě. U pole si Artík hledal myšičky a běhal. Mezitím se vzbudila i Hanka s Dennym, který byl na stopovačce, jinak by vzal dráhu. Niky s Ebí věděli, že už jsou pesani venku a tak probudily Lukáše. Holky šli též na stopovačku a ke stromu, aby si mohli vlézt na sluníčko i do stínu. Přinesla jsem vodu z jezu a mezitím vyběhl i Hapi a Mája s Luckou. Nějak jsme se poflakovali než Katka otevřela hospodu. Šlo se splnit hygienické potřeby a potom jsme byli u jezu. Potom jsme se podle programu měli odhodlat jít hledat potřeby na agility. Jelikož z horka nikdo neměl na nic náladu, šla jsem s Lukášem, Artíkem a Ebí s Niky po jezu do lesa. Našli jsme několik klacků, celkem rovných a kvalitních. Po příchodu jsme zůstali u jezu, šlo se do vody, ale mezitím se ostatní dohodli, že půjdou do lesa a tak jsme se nezúčastnili. Pak se začali připravovat dřevěné tyče na skočky.

Někdo dostal skvělý nápad udělat medailonky za první místa v soutěžích. Podle mě bylo, ale lepší, aby medailonek dostal každý k pamětní listině a tak jsme se dohodli:) Lukáš zajistil tempery a štěteček. Nakonec jsem měla za úkol udělat každému medailonek. Trvalo to celkem dlouho, ale bavilo mě to. K obědu jsme si dali konzervu s chlebem. Pesani museli také dostat ochutnat.

Kolem půl 5 dorazil Pavel a Lucka s Bellou. Přivezli výbornou buchtu, kterou jsem ochutnala až další den ráno k snídani a musím říct, že lepší jsem nejedla.

Nějak kolem té páté dorazili 3 rybáři na jez a lovili si rybky. Nedařilo se jim a tak po 20 minutách přenechali pruty dvěma malým holčičkám a šli si pro pivo. Byli dost drzí a nebrali ohled na ostatní, ale více jsme je neřešili, i když se kvůli nim nemohli psi koupat… K večeru odjela Hanka s Dennym a tak jsme se rozloučili a předali pamětní list s medailonkem. Bohužel jsme nějak nestihli podle programu udělat soutěž v poslušnosti a tak Hanka neměla šanci vyhrát diplom, ale prý by to ani možná nezkoušela:)

Agility jsme nestihli a tak jsme alespoň zkusili postavit jednu skočku s tunelem. Ashanti byla ve svém živlu a tak štěkala jako protržená:) Artík si taky zkusil párkrát skočit a malá Beruška procházela tunely.

 Večer jsme dělali oheň, ale tentokrát u stanů, nikoli u jezu. K večeři jsme si udělali nudlovou polívku z pytlíčků. Pavel nabízel dobrý salát (pro mou smůlu s houbama) a dobrou česnekovou pomazánku. Brzy jsem šla spát, protože mi nebylo za celý den moc dobře. Ostatní se ještě bavili a kolem půlnoci se rozpustili…

 4.7. neděle
 Opět jsem vtávala o něco dřív. Pustila jsem Ashanti, Niky s Ebí jsem vzala ze stanu a připnula je na stopovačku, aby se mohli projít. Donesla jsem vody a pomalu se začali všichni probouzet. Povídala jsem si s Ivet, která byla ještě dost nevyspalá. Katka nás vytáhla na procházku ke mlýnu. Nejdříve jsme měli problém projít přes Ramba (čivava) a pak jsme nevěděli, kudy přesně jít. Pesani se napili v potůčku a pokračovalo se. Nakonec jsme se dostali ke mlýnu, který má název: Velfův mlýn. Tam jsme našli krásný jez, někdo si vlezl do vody, pesani tam naskákali všichni. Po procházce odjel Michal s Bekou.

Odpoledne se dodělávali pomůcky na agi a už jsme věděli, že soutěž v agility stihneme jen tak tak, když si pospíšíme. Pavel s Luckou k obědu udělali výborný guláš, který chutnal snad každému.

 Opět šli všichni do jezu a vybalili pití. Nechtěli jsme být stále na místě, a tak jsme vzali Artíka, Ebí a Niky a šli se s Lukášem projít směr Vnorovice. Ashanti vypadala, že půjde s námi a tak chtěla i malá Beruška. Vzala jsem jí do náruče a vyrazili jsme. Ashanti se pak rozhodla, že se vrátí a tak jsem počkala až oběhne hospodu. Berušku jsem brala s sebou. Bylo vidět, že se stále kouká, kde má svojí paničku. Nakonec se ale zabavila a honila Ebinku. Lukáš Niky i Ebí půjčil holčičkám od hospody (Natálka a V…). Došli jsme do Vnorovic na posekanou louku, kde bylo dětské hřišttě a kousek dál i hřiště pro dospělé.

Cestu zpět jsem Berušku převážně nesla, protože bylo horko. Artík stále lítal v poli mezi obilím. Ostatní se akorák zvedali z jezu a plánovali dojít ke stanům, svalili jsme se na dekách a povídali si. Postavil se parkur agility, napsali se čísla, pak jsme měli chvíli projít si parkur a pak se běhalo. Když se doběhalo, dostali jsme diplomy. 3. místo – Katka s Billem, 2. místo – Lukáš s Ebí, Lucka s Hapim, 1. místo – Verča s Artušem.

Udělal se zase oheň, někdo (většina) si ohřál hermelín – zvláštním způsobem:)  a já s Lukášem jsme si udělali gulášovou polívku. Pavel a Lucka s Bellou a Klárka s Bess si šli brzy lehnout. Potom jsem šla i já a nemohla usnout. Opět se zábava rozpustila okolo 12 hodiny.

 5.7. pondělí
Ráno, po probuzení všech jsme začali dělat poslušnost. Zařadili jsme tam základy, jako je: sedni, lehni, zůstaň, chůze u nohy a jako bonus slalom s botičkou a přinášení tří hraček dle výběru. Na 3. místě – Verča (já) s Artušem, 2. místo – Lukáš s Ebí, 1. místo – Marian s Hapim. Rozdali se diplomy a pokračovalo se další „akcí“.

Dopoledne jsme vyrazili do Dačic. Jelikož bylo dost velké horko, tak se nešlo nejlépe a psům bylo teplo. Naštěstí jsme cestou našli potok, řeku nebo co to bylo. I když podle toho, jak byla voda uzounká, pomalá a špinavá, bych řekla, že to byl potok. Pesani se vykoupali a napili a mohli jsme pokračovat dále. V městečku jsme našli restauraci u hotelu, ale šli jsme se podívat na náměstí, tak se našla restaurace se zahrádkou a tak se tam ostatní usadili a já s Lukášem a pesany jsme šli obhlídnout okolí. Našli jsme pěknou alej s kašničkou, kde jsme dali pesanům napít a zchladili je. Pak jsme se vydali zpět za ostatními. Koukli jsme na menu a začali si objednávat. Kdo tam nebyl, nemůže pochopit, co jsme jedli:) Hvězdou byla Klárka a její těstovinovo-brokolicová polívka jedená vidličkou 😀 Po jídle jsme dostali každý od Lucinky testy zaměřené na (samozřejmě) psi:) Otázek bylo cca 14. Po obodování se vyhlásili místa. 3. místo – Lukáš s Niky a Ebí, 2. místo – Klárka s Bess, 1. místo – Ivetka s Ashí a Berí, Verča s Artušem

Některé otázky z testu: – Kdy byla založena psí láska?

                                   – Kolik má štěně zubů?

                                   – Kolik zubů má dospělý pes?

                                   – Jak se jmenuje kaple ve Vnorovicích?

                                   – Odkud pochází název Dačice?

                                   – Seřaď 10 uvedených psích plemen podle prac. využití…

Po jídle jsme se vydali cestou zpět. Dorazili jsme unavení a tak jsme se složili na dekách u stanů, pesani též unavení, sice ne z ušlé vzdálenosti, ale z počasí. Verča (já), Lucinka Ivetka a Marian jsme hráli Člověče, nezlob se. Mezitím přišla Katka s Billem, zda nejdeme zkusit ty slíbené stopy. Chtěli jsme si odpočinout, tak jsme hráli dál. Lukášek s Ebí a Niky, Klárka s Bess a Katka šli na louku přes jez zkoušet stopy v kruhu na páreček. Z vyprávění jsme se dozvěděli, že Niky s Ebí se chovali jako pravé bíglice a po louce na volno běhali ve vyšlapaném kruhu a nechaly se pak odvolat. Bessince to prý též šlo výborně. Bohužel jsem tam nebyla – lenost je strašná věc.

Dorazil jsme akorát, když stopy v kruhu končily a šlo se společně do lesa. Celkem nás tam bylo 7 lidí a 8 psů – Verča (já) s Artušem, Katka s Billem, Lukáš s Niky a Ebí, Klárka s Besskou, Lucka a Marian s Hapim, Ivetka s Ashí a Berí. Katka do kopečku nakapala prasečí krev (ředěnou vodou) a začalo se. Po chvíli se nakapala nová stopa a to už jsme s Artíkem byli na řadě. Popravdě mě Artuš překvapil. Na začátku stopy jsem řekla „stopa“, ani jsem nemusela ukázat a najednou začal čmuchat a táhnout vpřed. Bylo to tak skoro u všech, ale Ashí nějak neměla náladu a tak jí čmuchání nic neříkalo.

Společně jsme se vrátili k hospůdce a jezu. Pesani naskákali do vody a páníci odpočívali. Večer se opět udělal oheň.

 6.7. úterý
 Ráno jsme vstávali v 7:00 hodin, aby se vše stíhalo. Zase jsem nemohla spát a tak jsem vstala, pustila Artuše a Ashí, vzala holky – Niky a Ebí ze stanu a přivázala na stopovačky. Začala jsem balit překážky agility. Dalo se najíst psům, donesla se voda a začalo se balit. Nejdřív se začalo balit vše ostatní a potom stany. Pomohli jsme Lucince a Májovi s jejich mega stanem a mohli jsme vyrazit. Ještě jsme uklidili okolí, abychom nezanechali po sobě nějaký odpad. Batohy a psi připravení. Nasadili jsme batohy a vyrazili. Prošli jsme kolem hospůdky, cestou kolem domečků, které jsme opět obdivovali. Pak nás čekala „kozí stezka“. S těmi batohy to bylo dost nebezpečné. Ivetka si vzala do ruky ještě Berušky, aby nespadla, tak měla o další náklad navíc. Když jsme byli u konce stezky, viděli jsme Lukáše na zemi. Co se stalo? Nikolka se zastavila, pak se rozeběhla a hlavou Lukášovi podkopla nohy. Prošli jsme kolem rybníka, po louce na soukromý pozemek kolem soukromého rybníka a dolši ke mlýnu, kde jsme se zastavili a odpočívali. Pesani naskákali opět do vody. Chvíli jsme seděli a když to vypadalo, že bude pršet, zvedli jsme se a vyrazili do Urbanče na vlak. Šli jsme do mírného kopce, došli ke křížku a pak už jen kousek a byli jsme v „čekárně“ na vlak. Začalo pršet a tak jsme se schovali dovnitř, rozbalili karty a hráli černého petra a člověče, nezlob se. Hodinka čekání brzy utekla a byl tu vlak. Tentokrát nás čekali dva přestupy. Vlak jel v 11:30 a v Praze jsme byli kolem 16:00 hodiny.  Ve vlaku jsme usínali, ale dalo se to přežít. Horší bylo to počasí, ve vlaku se nedalo dýchat a jelikož jsme měli kupé s jednou paní dohromady, byli jsme dost namačkaní… Ale za ten výlet to doopravdy stálo:)

Účast: Verča s Artušem (border kolie), Lukáš s Niky a Ebí (bígl), Ivetka s Ashí a Berí (australský ovčák), Klárka s Bess (rhodéský ridgeback x ?), Marian a Lucka s Hapim (zlatý retrívr), Lucka a Pavel s Bellou (kříženec), Michal s Rebekou (angl. bulteriér), Hanka s Dennym (sibiřský husky), Katka s Billem (angl. bulteriér)

Share

Doporučené články

Napsat komentář

Translate »
Přejít k navigační liště