Příroda jistě nevybavila vlka dlouhou, zašpičatělou mordou náhodou. Musel dokázat větřit a citlivým čichem sledovat stopy. Jasně bílé zuby musely mít dostatek místa, čelisti musely být schopny silného stisku pro zakousnutí kořisti i pro žvýkání potravy.
V neposlední řadě také příroda jistě myslela na to, že nos je k čichání. A oči ke koukání. A nohy k běhu a srst k ochraně. Na nic z toho však člověk-chovatel nedbal.
A vytvořil psy, kteří už téměř nemohou ani chodit. Protože jsou příliš těžčí jako například bernardýn. Nebo trpí dědičnými poruchami jako mnoho jorkšírů. Vytvořil také psy, kteří mají tak krátkou mordu, že ani nemohou dýchat nosem, ale musí nabírat vzduch otevřenou tlamou, v čemž již ovšem dosti často brání příliš dlouhý patrový závoj. Takový pekinéz je vlastně chudák. Má tak krátké čelisti, že se mu do nich ani nevejdou zuby. ALe některým lidem to připadá ,,pěkné”. Také jim připadá ,,pěkné”, když pes nemá žádnou srst jako například mexický naháč. Nebo má tolik kůže, že mu na těle visí v mnoha záhybech. Takovým příkladem je šarpej. Pochází z Číny, kde si ho cení, protože jeho kůže je křupavá a chutná. A s problémy šlechtěných psů bychom tu byli do zítřka. U voříška sice nikdy nevíte, jak bude v dospělosti vypadat, ale zato je ,,přirozenějším”. Nikdo ho nepřešlechťoval a nenutil psa a fenu jednoho plemene ke krytí. Jenže voříškům se hůř shání domov. Jsou jich plné útulky, ale většina lidí si radši koupí šlěchtěného. Proč?Vždyť každý voříšek je jen jeden, takového už prostě nenajdete. Ale asi nijak dobří. Kdyby jo, tak jich přece nebude tolik v útulcích. Jakto, že čistokrevné plemeno je tam málokdy a když už, má domov do týdne, zatímco kříženec tam trčí už půl roku?V čem je lepší?V našem pardubickém útulku se objeví čistokrevný pes jednou za uherskej rok a je hned pryč. V dnešní době jsou lidi takoví, že místo aby pejska do útulku odvezli a zaplatili poplatek 800Kč, raději ho odvezou do okolí útulku, ať ho někdo najde. Copak ho za celou dobu neměl ani trochu rád?A takovýhlech případů je nejvíc. Já kdybych si třeba nemohla z technických důvodů psa nechat, bych teda poplatek zaplatila, abych měla jistotu, že se do toho útulku vůbec dostane. I když nevím, jak se pejskům líbí zrovna v našem útulku. Co jsem byla v okolních městech, většinou je to tam pěkné. Ale u nás. . . Psi se venčí 1x denně, 1x denně se jim uklízí v kotci, který je sice vevnitř, ale na studených dlaždičkách, kde se netopí (to by město asi zabilo zatopit psům v útulku. . . ), takže teď, v listopadu, jim tam umrzlo štěně. A oni to ještě napíší na svůj web, že jim umrzlo štěně, místo aby napsali, že bylo třeba nemocné, nebo něco!To se mají opravdu čím chlubit. Moc hezké to tu teda také není. Pozemek sice je docela velký, ale je tam jen kousek trávy určený pro psy. Ale věřte mi, není na světě nic krásnějšího, než vděk a láska psa z útulku.
Foto:Náš pejsek z útulku jako štěňátko.
Zdroj pár prvních vět : kniha Voříšci
