Mumlavské vodopády

by

Ajééje zas se někam jede!!! Mám opět sbalené všechny potřebné psí věci a zas se budu nudit v autě. Tentokrát jsme nejeli tak moc daleko, jen necelé dvě hodinky a to se dá zvládnout i bez přestávek na pitný a nebo čůrací režim. Tentokrát byl náš cíl na severu naší země, v Jilemnici. Hned druhý den jsme se ráno vydali na “procházku” ze které se následně ve třiceti stupňových vedrech spolu se šíleným převýšením stal celodenní výlet funění do kopců.

V Rokytnici nad Jizerou (513 m.n.m) jsme ponechali naše vozítko a vydali se do kopce, no spíš pěkného nekonečného krpálu. To my vysvětlete, proč si páníčci někdy nemohou vymyslet trasu, kde bychom se nešplhali někam vysoko a třeba si jen užívali vody a rovných cestiček? (Odpověď: po rovince chodí rádobyturisté rychlostí postiženého šneka ve velkých skupinkách mezi kterými není zrovna příjemné kličkovat, jako když jedete nějaký slalom na lyžích, kdežto úplně tam někde nahoře, kam se jentak někdo nevyšplhá na takovéto lidi nenarazíte :-)). První takový záchytný bod, který se mi samozřejmě mooooc líbyl, byly Mumlavské vodopády. Bohužel díky jejich poloze a přístupu zde bylo spoustu neohrabaných lidí. No prostě ti, co ujdou 5km v letních žabkách po asfaltové silnici a říkají si turisti :-))) I přesto jsme pár foteček u vodopádů nafotili a šli jsme zas dál. Celkem dlouho jsme šli podél vody a já se běhal neustále koukat, jestli tam třeba něco zajímavého neplave. Dalším záchytným bodem byla: Krakonošova snídaně, Zadní plech (náš nejvyšší dosažený bod 1210 m.n.m.) a Dvoračky, kam jsme se opět šplhali jak nějací kamzíci. Ale nahoře to stálo zato, krásný výhled, dobré papáníčko a konečně nějaký ten odpočinek, který jsem už v tom vedru opravdu potřeboval. Horší část cesty byla ta zpátky, to jsme šli úplně přímo dolů a já musel neustále brzdit, jinak bych skončil až někde tam dole, v Rokytnici 🙂 Naštěstí cesta vedla vedle Huťského potoka a občas jsme si udělali menší odpočinek, který jsem využil opět k vodním hrátkám a zkoumání vodního světa zblízka 🙂

Cestou jsme potkali zmiji, tvářila se, že spí, nebo spíš, že je mrtvá, raději jsme ji velikým obloukem obešli. Také jsme potkávali borůvky, malinky a jahůdky. To všechno mám já moc rád a tak jsem se celou cestu krmil těmito dobrůtkami 🙂

www.jilemnice.cz
www.rokytnice.com
www.dvoracky.cz

Share

Doporučené články

Napsat komentář

Přejít k navigační liště