CavalierTeam: Zabitou roklí

by

Protože byl tento výlet naplánován tak nějak narychlo a ještě v době Velikonoc, tak se nás nakonec moc nesešlo, zato počasí vyšlo dokonale, sluníčko svítilo o sto šest a cestou jsme nepotkali ani jednoho turistu. Zkrátka paráda 🙂 

 

Enzo: ráno jsem se probudil a ve vzduchu jsem cítil nějakou divnou atmosféru, myslel jsem si, že někam pojedem a tak jsem si své páníčky hlídal, aby náhodou neodjeli beze mě. Ani misku s mými oblíbenými granulkami jsem nesnědl, a to je už co říct.

Před devátou ráno jsme popadli věci a vydali se na parkoviště. Divný, neseděl jsem vzadu na sedadle, ale u paničky pod nohami, řekl jsem si, ale co, tak to jednou přežiju. Když jsem se už cestou chystal zdřímnout, tak jsme zajeli na parkoviště u Obi na Roztylech. Hmm, zas jdem kupovat kytky a nebo něco podobnýho, ale to jsem se velmi spletl!

Na parkovišti u Obi na mě čekal můj nej kámoš Rico, tak jsme se hned pozdravili a za chvíli už vidím další vrtící kavalíří ocásek! Byla to Cassie. To jsem měl radost, to se mi to hezky scházelo 🙂

Všichni jsme se naskládali do autíčka a vyjeli směrem na Nenačovice. Byli jsme tam za chvilku, je to kousek za Prahou.

První část cesty vedla sice po silnici, ale nic tam nejezdilo a bylo to opravdu jen kousíček.

Rico: hurá, hurá už můžeme běhat pěkně navolno. Přešli jsme skrz první část lesa a Enzo zmizel. On doslova zmizel, byl a pak z ničeho nic nebyl. Tentokrát ne zajíček, ale rybník, do kterého skočil a protože byl na kopci, tak jsme jej zatím neviděli. No rybníček, spíš bažina, Lucka ho musela vytáhnout ven za ucho 🙂

Enzo: Jen se nedělej, když jsme šli kolem toho pole, kde bylo zrovna čerstvě pohnojeno čerstvým hnojem, tvoje panička pronesla: “hlavně se v tom Rico nevyválej”, tak cos udělal, že? Měl jsi to i za ušima a smrděl jsi na míle daleko 🙂

Rico: nojo, nojo, taky jsem pak musel jít chvíli na šňůře. Ty jsi zas podrapal mojí paniččce nohu tím tvým “klacíčkem”, který sis musel celou cestu nést.

Enzo: stejně nejlepší bylo to hromadné rozdávání pamlsků, viď?

Cassie: kluci, vy si nemáte jeden druhému co vyčítat, oba jste se předvedli v plné kráse. Enzo jako bažiňák a Rico jako hnojníkář. Hlavně, že nejste tuctovky, to by s vámi nebyla žádná sranda. A Rico si rozšířil svůj všeobecný přehled, když vlítnul ke koním do ohrady a ne a ne se vrátit. No, hlavně že se Ti nic nestalo, příště to už raděj nezkoušej.

Enzo: jo, Cassie, to máš naprostou pravdu, to jsem nečekal ani já, normálně tam vlítnul panička nepanička a hurá za tím obrem. Ještě že ho slušně pozdravil a koníkovi byl asi sympatický.

Rico: noco, všude to tam tak vonělo, tak jsem se chtěl podívat zblízka, kdyby mě chtěl sníst, tak mu uteču!

Cassie: nojo, ty náš hrdino 🙂

Enzo: mě se výlet moc líbil, jen mi bylo trochu vedro do kožíšku a už teď se moc těším na další, až si zase zablbnem

Rico: mě se taky výlet líbil, ale příště bych preferoval trasu, kde je hodně koní, a nebo ty ovečky, co jsme potkali cestou zpět. Udělal bych asi nějaký výlet na farmu 🙂

Cassie: taky se těším, hlavně na vaše vyvedené rošťácké kousky

Lucka: výlet se podařil, Enzo si dal bažinnou lázeň, Rico naopak hnojníkovou. Cassie byla moc hodná a Zuzku poslouchala na slovo. Což se o těch našich dvouch říci nedá 🙂 Zjistili jsme, proč se zabité rokli říká zabitá, ale to si už zjistěte sami. Jediné co vám napovím, když si tam budete chtít zavolat mobilním telefonem pomoc, tak se jí nedovoláte 🙂

 

Share

Doporučené články

Napsat komentář

Přejít k navigační liště