Boninka – pes obranář

0
64

Již v dřívějších dobách jsem štěkala na lidi, kteří procházeli kolem mé paničky, ale to co jsem udělala, bylo na paničku moc…
Mé paničky se nesmí nikdo dotknout, jinak neznám bratra. Byli jsme venku na odpolední procházce, když se k mé paničce blížil rychle bruslař. Jel za ní a divně mával rukama. Byl stejně velký jako moje panička a já jsem se bála, aby jí něco neudělal.
Protom jsem na něj 2x výstražně štěkla a on mě ignoroval. Jel na paničku dál a tak jsem mu vběhla do cesty s vyceněnými zuby, (to už byl od paničky ani ne metr). On zvednul pravou ruku, myslela jsem si, že mě chce uhodit a tak jsem se mu do ní zakousla. To už byla u mě panička dala mi povel pust, já jsem ho pustila a pak se mu omlouvala.
Nechápala jsem proč. On na ní přeci útočil a já jsem za to, že jsem jí zachránila, dostala vynadáno. Bruslařovi jsem nic neudělala, měl totiž na rukou umělé chrániče.
Je prý vidět, že se ve mně povaha hovawarta – psa obranáře nezapře.
Nějakou dobu jsem musela nosit náhubek. Nyní si mě panička hlídá více a já na lidi maximálně zaštěkám.
Dovoleno mám kousat pouze figuranta Matese :o)