Psi před soudem

Můj pes se zdržuje většinou v boudě, i když není uvázán, protože to neví.

  • Když jsem se vracel s oběma jezevčíky z pohostinství domů a našel jsem vrátka zamčená, rozhodl jsem se přehodit jezevčíky přes plot a sám pak přelézt. Když jsem však takto přehazoval už jedenáctého jezevčíka, tu jsem si všiml, že se mi vracejí dírou pro slepice
  • Dále bych chtěl uvést, že po celou dobu, co mám psave svém vlastnictví, ještě nikoho nepokousal, přestože jej mám pojištěného.
  • Ze dvora se ozývalo vrčení, což v našich podmínkách nedělá nikdo jiný než pes.
  • Psa pana Hynka jsem praštil omylem. Konečně, když říká, že jde o psa mimořádně chápavého, mohl tento vědět, co bude následovat, když jsem bral do ruky kámen.
  • Dá se spolehlivě říci, že svého psa Ajaxe cvičil v návratech zaručeně ze zištných důvodů. Jinak si nelze vysvětlit, že ho prodal různým zájemcům už sedmkrát a pes se mu vždycky vrátil. Existuje svědek, jenž zaslechl důvěryhodné domlouvání: „Ne abys tam, potvoro, zůstal!“
  • Žalobce mi skutečně oplodnil mou čistokrevnou fenku Iris pomocí svého psa, ale může být ještě rád, neb není čistokrevný.
  • J. Vydrář měl v ruce prázdný půllitr a zesměšňoval honicího psa F. Dvořáčka tím, že mu dával pít z půllitru.
  • Psa odcizili a upraveného snědli, avšak když jsem požadoval 600 korun, křičeli, že takovou drahotu nemají ani v Internacionálu a vyhodili mne i s rodokmenem.
  • Později se ukázalo, že uschoval odcizené věci poblíž gynekologického cvičiště psů.
  • Když uviděl psa, nečekal a zastřelil ho jednou ranou, a když pes znovu začal běžet, střelil druhou ránu.
Share

Doporučené články

Napsat komentář

Přejít k navigační liště