Ve dnech 19.7.2010 – 24.7.2010 jsme se s Carol zůčastnily příměstského výcvikového táboru Obedience. Plán byl jasný. Každý den sraz v 8:00 na cvičisti našeho kynologického klubu. Tam probíhala příprava na závody Obedience a v průběhu týdne ukázky různých psích sportů, které by nás mohly zaujmout. Je třeba podotknout, že týden to byl opravdu náročný.
Co se Váš pejsek naučí na psím táboře
V prvních dnech byla Carol plná energie. Ráno utíkala rychle, rychle do auta a pak zase rychle, rychle z auta, aby mohla vyštěkat své spolutáborníky. Zajímavé je, že každý den na ně štěkala tak, jak kdyby je viděla poprvé v životě :). Někdy jsem si až říkala, jestli se tam ti chlupáči třeba nestřídají. Naštěstí to byla pořád stejná sestava australských ovčáků a boarder kolií.
Odložení ve skupině
Kolem deváté hodiny jsme se obvykle odsunuli od kávičky a jiných potěšení a začali odložením ve skupině. Není to nic snadného udržet deset psů vedle sebe ležet tak, aby se vůbec nepohnuli. Stejně jako u lidí funguje řetězová reakce. Zvedne se jeden a zvednou se všichni. Někdy jsem si připadala spíše jako na táboře, který pořádají psi a né lidé. Ale i tak jsme to zvládli. Pejsci se každým dnem zlepšovali a ten poslední den by již žádného nenapadlo, aby někam vstával.
Rozpoznávání dřívek
Po odložení většinou následovalo rozpoznávání dřívek. Podstata spočívá v tom, že je skupina několika dřívek a jen jedno jediné nese pachovou stopu psovoda. Bezpachová dřívka se umístí na jednu hromadu a několik centimetrů od ní, se umístí dřívko s pachovou stopu. Úkolem pejska je toto dřívko najít a přinést. Úkol je to opět nelehký a protože jak je známo i pejsci jsou velmi nerozhodní a často se stávalo, že v tlamě právě cvičícího chlupáče končilo více než jedno dřívko. Někteří zase popadli dřívko a utekli. V horším případě si lehli a rozlomili jej vejpůl dříve, než se člověk vůbec stačil vzpamatovat.
Výcvik obedience
Ti z Vás, kteří neví. Výcvik obedience spočívá v základních deseti cvicích, kteřé se dle stupně zkoušky různě liší. Například v OBZ trvá odložení ve skupině 30 sekund na vzdálenost 5 metrů. V OB3 již odložení trvá 4 minuty, psovod musí být v úkrytu a pes je rušen procházejícím stewardem. Těchto deset cviků je třeba zvládnout jedním zátahem bez použití pamlsků či hračky (výjmaje cviku 1,2, ty se dělají ve skupině, tudíž zvlášť). Toto pejsci ovšem berou jako největší příkoří. Proč bych měl cvičit, když stejně nic nedostanu? A tak bylo třeba trénovat koncentraci na takovou sérii cviků. V základním hodnocení není pouze správné provedení pokynů, ale také se hodnotí souhra psa a psovoda. Každá série trvá přibližně 15-20 minut. Pokud tedy necvičí zrovna Váš pejsek, tak si dáte třeba cigárko, svačinu nebo jsme se hromadně vypravili k vodě. Toto bylo asi tou nejoblíbenější aktivitou vůbec, tedy až na Carol, ta pořeci do špinavé vody nepoleze. Na oběd jsme se vydali do blízké restaurace.
Odpoledne už bylo většinou takové uvolněnější. Chodili jsme se koupat k řece. Někteří odcházeli domů a ti zdatnější přetrvávali ve výcviku. Ti kteří přetrvali, se mohli tešit z připraveného agility parkuru nebo jiných aktivit. Volba byla svobodná. My s Carol jsme se pravidelně účastnily agility. Carol je hotový skokan a tento sport jí náramně baví.
Závěrem celého pobytu nás čekala příjemná grilovačka párků. Všichni jsme se rozloučili, ale ne na dlouho, za pár dní jsme se zase setkali na Třebovickém závodu obedience.
