Rudolf Desenský, Viktor Dostál a Millan Cesar

[b]Esťa: [/b]Jak píše terousa, není to tak, že by za každou neposlušnost či delikt následovalo hození na zem a tzv. do držky. Když si pes vrkne, tak se to přejde poznámkou typu “prosimtě, v pohodě, aby ses nepo…” , ovšem když pes útočí na jiného s cílem jej zlikvidovat, tak jde do tuhého a takový trest je na místě. Prostě aby věděl, že jestli míní něco zabít, tak jeho vůdce to rozhodně nedovolí a dá mu přes tlamu – do lidské řeči přeloženo “máš s tím psem problém? já ti teprve ukážu, jaký budeš mít problém, když tohle zkusíš”.

no jasně že to nedělá u každýho psa,to jsem ani netvrdila,ale to nedělá nikdo,kdo je normální! Já jsem už sbírala rady a zkušenosti u více cvičitelů,vychovatelů a výcvikářů,a at si hlásají co chtějí o pouze pozitivní motivaci bez trestů,vdy a všude jsem se setkala s tím,že když si pes nějakým způsobem postaví hlavu,že nebude spolupracovat,tak je k tomu donucen nátlakem. Neodsuzuju žádného,každý má své metody.Vybírám si co se mi zdá nejlepší. Co se týče té stopovačky a použití při přivolání,nedám na ní dopustit,metoda Desenskýho mi moc pomohla zlepšit přivolání od cizích psů,což bylo nutné,vzhledem k tomu,že se Míša někdy pere.Musí se to ale se stopkou umět,jinak to je k ničemu.

Myslím že u těch hrubších trestů, souhlasím, že podle míry provinění psa, je důležité psa hodně chválit pokud se chová přijatelně aby věděl že nejsem stroj existující pro jeho týrání a jakmile přejde například ve výhružný postoj ůči někomu, nebo jinému psu – doma neústupně na místo, venku běž si po svým nebo k noze lehni zůstaň