Přivolání

na cvičáku nám šlo přivolání téměř hned….lidi mají tendenci volat, když pes nejde, tak jít za ním (to mi připomíná hlášku z tábora: psa nelovíme, psa přivoláváme 😀 ). nicméně…..pokud pes nereaguje, tak jít prostě dál, poutéct mu. Pak začne pánovi věnovat pozornost, protože si ho utéct nenechá. Ve chvili, kdy za vámi dojde, přichází pochvala, popř. pamlsek a pak už to jde samo

to je pravda. a co sem si všimla, tak prakticky od doby, co jsme na cvičáku dělali přivolání, tak normálně při venčení, i když je na vodítku, občas kouká, jestli jdu pořád za ním 😀 je to fajn, že se naučil si mě hlídat

No já si myslím,že když nemá pes dokonalé přivolání,tak je prostě to,že je na stopovačce pro něj bezpečnější!! Než aby mi ho zajelo auto,raděj ho budu jistit na stopce,i kdyby celý jeho život!! Pro mě se stala stopka uplně běžnou součástí procházek a pes se naučil s ní neuvěřitelně praccovat,takže se nezamotává,dokáže se vyhýbat stromům i keřům. Aby stopka dobře fungovala,tak samozřejmě jí nemůžeme jednou dát a jednou ne! Tohle pes bezpečně pozná. Když ho chci nechat vylítat,tak na bezpečném místě a dávám mu kratší vodítko,aby pořád cítil,že je pod kontrolou. Moc se mi to osvědčuje a pomalými krůčky si zlepšujeme přivolání i v rušnějším prostřeí. Nikam nespěchám,nevidím důvod mít za každou cenu psa na volno bez vodítka! Vzhledem k tomu,že ho nemám od mala a je trochu samostatnější,je to víc práce,ale trpělivost přináší dokonalého psa:))) Vodítko má i doma,aby nemohl prostě NIKDY udělat chybu-tutíž si to dobře vpravuje do hlavy,vyvarujeme se zlozvyků a nemusím mu nadávat,že nepřišel. Občas dám pamlsek,občas podrbu bříško,to má rád,hlavně nelákám na pamlsky,chci aby za mnou chodili oba psi s radostí a kuli mně,ne kuli mlsku-když ho pak nebudu mít,tak by nemuseli poslechnout.

trestat psa za něco, co udělal před přivoláním, je podle mě blbost! Takhle jsem si přivolání totálně zkazila. Od té doby jsme na stopce. Když něco žere nebo dělá něco “nekalého”, volám na ní – BESS, NE! Jméno, aby věděla, že je to na ní a na NE reaguje skoro 100% ně (občas ale uteče, protože za to byla vždycky seřvaná. A tady je stopka bezvadná, že chytnu konec stopky a ona už automaticky příjde sama). Když něco žere, tak to vyflusne a jde pryč nebo zanechá činnosti a přijde ke mně. Stopku odepínám jen když si hraje s jinejma psiskama.

Bydlíme na kreji města u lesa, kde lítá po loukách. Takže stopka bezvadná věc i kvůli zvěři 🙂

S přivoláním jsme měli také obrovské problémy. Cori nereagoval, já byla bezradná, na procházkách si mě vůbec nevšímal. Pak se mi konečně otevřeli oči a začala jsem to řešit( byla to opravdu hrůza…). Na procházkách jsem ho začala motivvoat, na každou prochajdu brát pamlsky, hračky, procvičovat s ním triky, hrála si sním, dělala ze sebe kašpara, skákala, radostně křičela. Vše pozitivně! Stálo mě to hroznou trpělivost, ale začínalo se dařit. Ale pořád mi to nestačilo šli jsme dál a dál(a taky pořád jdeme[img]plugins/editors/tinymce/jscripts/tiny_mce/plugins/emotions/images/smiley-smile.gif[/img]) až mi začali kamarádi pejskaři říkat, že máme super přivolání a přemlouvat na zkoušku ovladatelnosti psa- ZOP. Takže, vše pozitivně, i ve společnosti lidí ze sebe dělejte hrozného kašpara, pořád jásejte, mějte s sebou pamlsky a hračky, s pejsek se přetahujte, nebo mu házejte míček a určitě to taky zvládnete [img]plugins/editors/tinymce/jscripts/tiny_mce/plugins/emotions/images/smiley-smile.gif[/img] Pejsek mi sice reaguje ve společnosti známých nebo jemu sympatických pejsků(když s nimi jdeme na procházku, nebo jen potkáme) a i ve společnosti lidí, ale jak vidí nějakého cizího psa a ještě ke všemu velkého tak to je konec…když mu byli 4 měsíce pokousali ho 2 ČVČ a když vidí psa podobného NO nebo ČVČ tak to je konec..neslyší, ocas mezi nohama, rychle se jde schovat ke mně, když ho přesvědčuju, že pejsek nic nedělá a chci aby se sní očmuchal, div se z toho nezblázní. Snažíme se to odbourávat už od chvíle pokousání, ale myslím, že se nám to nepodaří. Byli jsme i na LVT, kde si Cori po týdnu na NO a ČVČ zvykl, ale pak jak je doma dlouho neviděl tak se všehcno vrátilo do starých kolejích. Nevíte co s tím?

Nebudu číst co vše kdo psal, tak se omlouvám, kdybych se tu opakovala….Napíšu jak to vidím já a co dělám já. Určitě musíš být vždy zajímavější než to co ho zrovna zajímá, měj sebou vždy nějakou hračku co má rád (uzel, míček na provázku, plyšák, pískací latexová hračka, přetahovací kolečko, tenisák a to mu udělej vzácností – tzn.že to bude dostávat jen při cvičení za odměnu, jen venku na házení, jen právě třeba na to přivolání a doma mu ji schovej mezi venčicí a výcvikové potřeby, nenechávej mu ji pořád na hraní a tím ho lákej když budeš přivolávat (kolik mu je a byl učen od mala na přivolání??).Já osobně buď vemu toto, nebo velmi chutné odměny, tzn. pro mé pejsky jsou to vařené vnitřnosti, sušené maso, piškoty, škvarky, nakrájený párek, odměny letś bite od brit care a těch mám hodně a po každým zareagování na zavolání jménem, kdy ke mně přijdou dám a hlasitě a velmi chválím a nebo na povel ke mně, poté se potahám s hračkou, nebo když lákám na hračku, tak okamžitě potahání, taky lákám psiska, když je něco zajímá velmi bláznivým chováním, pro ostatní mnohdy nepochopitelným a trapným, ale pro mé pejsky, zábavným, lákavým a milují to jak tříletej tak pětiměsíční, juchavým až pisklavým hláskem, nebo volám nanananananana zvýšeným piskalvým hlasem a jdu k zemi tleskám, skáču, volám pojď pojď ano ano přiběhnou a následuje výýýýýýýýýýýýýborně a to je oooon, nebo ona! a ňaminka pohrání 🙂

Míšo, takový problém mám taky, akorát Erny se u mě neschovává ale sám radši vystartuje první…….zkus si ho posadit u psa, nenutit k němu, ale tak aby pes mohl projít kolem vás a jakmile se na něj koukne Cori odměň ho a takhle třeba třikrát a jděte pryč, sice je to na dlouho ale nese to své ovoce 🙂 pokud to děláš správně a neurychlíš to, dojde k tomu, že se tvůj pes koukne na jiného a půjde k tobě ti naznačit, že to udělal dobře, dáš mu pak pamlsek a dál to v tu chvíli neřešíš, je to samozřejmost.