Pořízení pejska s PP nebo bez PP a proč tak či onak?

Esťa: ujištuju tě že malinký psi trpěj na vady pohybového aparátu stejně né-li více než velcí psi. např. Luxace pately trpí dost malých psů….nebo fontanela a jiné super nemoce.Jsou pelmena co trpí více a jsou co trpí méně, většinou čím je pes v “modě”tím více trpí popualce psů na tyto nemoce.A jen díky správnému křížení se těmto nemocem vyvaruješ…

ellesime: správný výběr krmení je půlka úspechu ve všem….sama to vidím, krmím půl roku barfem a pes je k nepoznání..druhá bordinková babička je na orijenu,jelikož přechod v jejích letech by asi nebyl to pravé ořechové ale vidím na ní, že je lepší než třeba po calibře nebo jiných rádoby dobrých značkách. Proto říkám, když nemáte na psa s PP tak se zamyslete,zda jste schopni do psa investovat za kvalitní granule,veterinární péči atd. Mnohdy je tato částka za rok větší než celá pořizoavcí cena psa… Já narvu do psa nejméně 3 tisíce za měsíc…je pravda že polovian nákaldů jsou tréninky a závody,ale i to se počítá pokud s tím psem chci něco dělat…

No kéž by, co víc si přát 🙂

Prvního pejska jsme si brali jako čistokrevného NO bez PP a vyrostl z ní NOxhusky 🙂 byla super, jen ten husky jí neustále nutil k výletům po okolí…druhá fenka byla z útulku – 2 roky jsme řešili psychická traumata, pak jí byla zjištěna epilepsie, DLK, autoiminutní onemocnění očí, ale i přes nemalé finanční nároky jsme nikdy nelitovali toho, že jsme si jí vzali. Dožila se zhruba 10 let, kdy jsme jí musely nechat utratit po očkování. Minulý rok v létě jsme si opět jeli pro pejska z útulku. Chtěla jsem většího křízence NO a nakonec mám něco o málo většího než je kokr, zato ale s úžasnou povahou 🙂 další pes bude opět z útulku pro pocit dobrého skutku a úžasné věrnosti nebo papírak z dobře prověřené chovky, jelikož bych v budoucnu chtěla dobrmana s vyrovnanou povahou a do určité míry chci mít i jistotu, že bude zdravý…

Asi si člověk musí udělat tu svoji negativní zkušenost, aby pochopil, o čem tu všichni mluví. Já to vidim ve svym okolí a to my stačí k tomu, abych měla takovej názor, jakej mam. Vlastní zkušenost s pejskem bez PP mám jednu a ta mi taky bohatě stačí. Už bych ji nerada opakovala.

Já mám pejska s PP a jsem za to zatraceně ráda. Jak už tu napsalo spoustu lidí, PP není záruka 100% zdraví, ale toho, že se na zdraví kouká a (u těch správných chovatelů), se tomu věnuje i veškerá pozornost. Znám chovatelku, která krycího psa měnila 3X!!! protože jeden jeho bratranec měl potomka, který měl tohle…atp.
Byli tu vyjmenovaní psi s PP s nemocemi. Moje zkušenost:
NO bPP – po těle spousta tukových nádorů, špatné kyčle i lokty
NO bPP – v pěti letech utracena kvůli kyčlím
švýcarský ovčák (podle “chovatele” husky) – ve čtyřech letech umřela na rakovinu
LR bPP – má kyčle v háji, jsou jí dva roky 
– tohle jsou případy jen z naší rodiny
Pudl s PP – dožila se 16 let a až ke stáří dostala rakovinu 
můj Art – chodíme k vetovi jen na očkování, popř. s úrazama. Máme problémy se záněty uší a očí, ale to proto, že strčí tlamu i kam nemá 😀
A ještě jeden smutnější příběh na závěr…Jeden známý, kterého jsem poznala až po pořízení pejska, chtěl labradora. Našel si inzerát a ejhle, oni měli volné štěně!! A byli dokonce tak hodní, že mu ho přivezli na půl cesty. Protože o psech nic moc nevěděli, pejska si vzali. Místo labradora jim z pejska vyrostl číspík, trpící od malička panostitidou, klouby v háji. Už dlouho jsem o nich neslyšela a nechci si raději ani domýšlet, jak na tom jsou…
A co můžu doporučit? Je na každém, jak se rozhodne, ale jedna věc platí vždycky…Důvěřuj, ale prověřuj!!! 

Já nejsem ani pro chovatele bPP…jak mi může 100% zaručit, že jeho psi nejsou sourozeci, nebo jinak blízce zpříznění, díky čemuž by se zrovna u mého štěněte mohla objevit nemoc, která se v chovu s PP snaží vymítit/potlačit??? 
Neříkám, že nejsou tací, kteří se starají jak o fenku, tak o štěňata…ale je důvod, proč je chov sPP a čeho ti bPP nikdy nedosáhnou.