Toto téma obsahuje celkem 17 odpovědí. Do diskuze (12 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel KENNY A ADRIANA a poslední změna proběhla před 12 roky a 12 měsíci.
Aktuálně jsou na stránce zobrazeny 3 příspěvky - 16. až 18. (celkem z 18)
Já se lesům spíše vyhýbám, není nad to jít po louce, kde není tolik zvěře a já se nemusim bát že se někde vyvalí nějak myslivec kterému zrovna cvakne že by mohl zastřelit psa …
Mám z toho strach neboť kdybych o ně měla přijít asi bych se zbláznila, a vím že bych si to pak vyčítala, na louce na ně vidim a má je každopádně víc pod kontrolou než v lese, neboť ty pudy psa (smysl pro kořist) se nedají úplně odbourat, když psovi cvakne prostě poběží za srnou ať má zkoušky jaký chce :o)
Naše výlet se většinou skládají z lesních procházek, ale naštěstí vedu dětský oddíl a Aší si je nehorázně hlídá. Takže když jdem lesem nehne se od nich na krok. a ještě jim nadává, když se náhodou někdo odpojí ze stáda, že si chce třeba odskočit. [img]plugins/editors/tinymce/jscripts/tiny_mce/plugins/emotions/images/smiley-smile.gif[/img]
Už se nám párkrát stal že před náma vyběhli srnky, ale asi mám nákou divnost, protože se na ně vždy podívá, odfrkne si a jde si svojí cestou.
V Praze v lesích mám pejsky na volno, mimo Prahu na vodítku, bojím se o ně právě kvůli myslivcům, protože na ty neni spoleh, když pořád vidíte, jak se střílí “omylem” mezi sebou, jak už tady někdo správně poznamenal, tak si rozhodně nemůžete být jistí, že Vám nezastřelí psa, ať už má na sobě cokoliv – člověka si taky nespletou se srnkou a kolik se jich už navzájem postřílelo…. 🙁
Autor
Příspěvky
Aktuálně jsou na stránce zobrazeny 3 příspěvky - 16. až 18. (celkem z 18)