Odvolání od háravky – kdy to má umět? Jak na to?

Tak začnu já ;-),
Podle mně bys ho měla učit odvolání už teď, kdy s ním horomony bouří ale v podstate je to ještě malé jelito. Dospělí psi již ví své a nedají se tak lehko zvyklat jako mladí, že panička(paneček) je lepší, a hra je na 100% lepší než nějaká háravka. 
Já jsem to Alfa učila od úplného miminka, chodili jsme do prostředí plného háravek a zvykli si, že háravka není nic zvláštního a v podstatě ho “omrzely”. Ale já to dělám již z toho důvodu, jelikož na agility mají háravky vstup povolen a tak se může snadno stát že na závodech je z 60psů 5 háravek 😉 tudíž na parkuru s ním problém nemám – háravka neháravka běží se to je prostě větší legrace. 
Co se ovšem volného placu týče 100% odvolání sice nemáme je tak na 80%, proto tomu předcházím preventivně a to jsou většinou dvě možnosti, kterými se řídím:
1. panička(paneček) již zádlky volá, že hárají – psa si odvolám ještě než si k ní přičichne. Poděkuji za upozornění a projdeme.
2. panička(paneček) nedávají vůbec nic najevo – i tak psa odvolávám. Nikdy nevím jestli to není nějaký agresor apod. Připnu, pokud mají zájem o hru normálně pustím. Pokud je to háravka zaregistruji jen otočením Alfovy hlavy, ale jakmile projdu již ho bezobav můžu pustit že se za ní vydá. 
pak je tu ještě výjmečný případ, fenka je navolno nikde nikdo… i tak odvolávám, pořád platí, že slušnost je slušnost.. Psa dám k noze pokud se paniček (panička) objevíslušně sena dláku zeptám jestli je pes OK a Fíka pouští, pokud není nechám si ho u nohy a volno mu dám o pár metrů dále. 
 Bohužel žijeme ve městě a tak jsme závislí také na slušnosti těch druhých a doufáme, že nám s háravkou nebudou courat po “psích loukách” apod… pokud ano, již je to jejich problém a ať si ho řeší oni. Do jisté míry jsem slušná, ale očekávám to také od druhých 😉  

Tak já mám poslední dobou problém toho mého malého zrzavého potvoráka odvolat od všeho, a je jedno jestli je to fena nebo pes, doufám, že to je jenom fáze, staršímu stačí říct slovo a už tam nejde.

Remu bude mít 1 rok, už jsem říkkala, že chci ať ta puberta přejde nebo mě odvezou, nikdy jsem neměla problém z odvoláním svého psa od jiného. Darovi stačí říct ne, nebo nechoď tam a je to v pohodě a je jedno, jestli je to háravá fena nebo jenom nějaký pes, a to má 18 měsíců. Budu muset s Remusákem začít zase cvičit, Remi měl úraz a tak byl doma asi 3 měsíce, tak doufám, že dohání jenom to, co mu uteklo, jinak kontakt ze psy má každý den.:-)))

[hr]
[Majosek 31-07-2009 12:39]:
a kolik mu presne je? 🙂

ahojky, já učím kluky povel dolů, okamžitě jak zmerčím, že se pokouší na někoho naskakovat vyslovím jméno a řeknu dolů, pokud to neudělá,tak tam jdu a sundám ho dolů a vynadám, pokud to děla pořád dokola, tak má lehni a musí zůstat u mě ležet a pak zase za nějakou dobu dostane volno. Akorát u nás je to tak, že mám dva psy, a když si ten druhý hraje pěkně není důvod ho omezovat. Te´d už mi stačí, když vidím, že se pokouší naskočit na fenu, 100% poznáš takové chování, stačí mi vyslovit jméno varovným tonem a je klid, sice ho sleduji pořád očima, ale jak je to naučit, trénovat se musí. Ale tohle jsem dělal i u Dara, my chodíme do smečky psů a jsou tam feny i psy. Prostě sledovat a do omrzení opakovat dolů, neposlechne okamžitě sundat a vynadat a zkusit znova pustit a pořád dokola 🙂
jinak podle mě není dobré psa učit na šustění sáčku od piškotu, co když ho nebudš mít u sebe?? Když nejde,tak si okamžitě pro psa dojit a následuje trest – stačí vynadat a pak rozhodně říci jdeme a jdu a pře tohle nejede vlak. Oni poznají z intonace hlasu, kdy už se mnou není žádna sranda a myslím to vážně.
Jinak myslím, že hned připínat na vodítko také není řešení, dáš mu k noze a na volno musí jít vedle tebe. Začínám dávat také Remusovi najevou svou důvěru, i když ještě to s ním není na 100%, musí se naučit, že mu věřím, že když něco řeknu, tak to prostě bude. I kdyby mi měl jít u nohy a já řiakal, zůstaň u mě tak je hodný kluk a jak je přejdeme, tak velká pochvala. Poprvé mi šli kluci oba dva na volno a u nohy, byla jsem v sedmém nebi. Kluci mají volnosti až dost, ale jsou rčitě meze. S Darem chodíme na volno i kolem velmi agresvních psů, a i když má někdy tendence na ně vrčet, nedovolí si zaútočit, protože ví, že nesmí a to je důležité. Ty musíš důvěřovat psu a on musí důvěřovat tobě.
 
[hr]
[Indy 17-06-2009 21:34]:
Hapísek je génius, kterej se naučí všechno na poprvé… to my jsme trochu “pomalejší” 
 
[b]TO DUVI:[/b] odvolání učíme snad od prvního dne. Pravda, až posledních pár měsíců se nám dostavují první výsledky. Nicméně od háravky to prostě nejde. Dnes jsem ho odvolala od všech psů, lidí, housky na chodníku… Sice třeba hned na první povel (houska byla fakt těžká), ale šustění sáčku od piškotů funguje obvykle spolehlivě.
Když ho Indiánek měl ještě jen na čůrání, tak jsem s háravkama neměla problém, neřešil to. Ale v 6 měsících začal a neomrzely ho. A nefunguje nic – jméno + povel, opakování povelu, šustění sáčku od piškotů, pískání míčku, můj odchod na druhou stranu, házení vodítkem… Prostě rozmnožovací pud je pro něj to nejdůležitější.
Taky se snažím o prevenci. Když vidím nějakou háravku (monitoruju menstruační cykly fenek v ulici a na místech, kam chodíme), snažím se indiánka zabavit a odvést pozornost jinam (hození míčku na druhou stranu, pamlsek, hra…), aby si jí nevšiml. Ale jakmile si všimne, už s tím nic neudělám. Indián se během vteřiny promění z hodného pejska na sexuálního delikventa a já prostě nic nezmůžu. Přejde to? Přece jen je mu 13,5 měsíce, má druhou pubertu. Doufám, že se to zlepší…
 

tak rozhodně bych vyhledávala situace s hárakama a cvičit v jejich přítomnosti poslušnost.já dělala s naším starším psem agi od jeho pěti a od prvního dne ho to chytilo,až po třech letech,jsem měla 100 procentní jistou,že mi na závodech neprchne z parkuru.nechápu,když na některých cvičácich zakazují harvkám přístup ne trénink.
jinak jedna perlička.Před x lety,to bylo tomu stašímu kolem 3-4 let.jsem ho při procházce v parku pustila z vodítka.Normálně balonkový pes,vzal čáru a už ho nebylo,po 5ti minutách se vyřítila paní s dotazem,zda jsem neviděla její dalmatinku,že mají prvního psa,že fena zrovna začala hárat a že jí to nedošlo,prý ji pustila a ona zdrhla.Následně jsme téměř dvě hodiny společně s jinými majiteli naháněli smečku psů.Pro normálního kolemjdoucího to musela být veselá podívaná.Vypadalo to takhle v čele dalmatínka,za ní s menším odstupem 5psů různých velikostí s velkým odstupem skupina lidí.Majitelka dalmatina téměř plačící,ostatní majitelé řvoucí,někteří slibující svým mazánkům hory doly,jiní včetně mně na ně svolávali všechny pohromy světa.Psy se naštěstí podařilo odchytit ve chvíli kdy se nebohá fenka unavila,přežila to bez ujmy a ostatní čoklíci se naštěstí nestihli o ni porvat.Tehdy jsem měla chuť zabít tu ženskou i zabít svého psa,ale teď už se tomu jen směju.

já teda musím říci, že chápu, že mají háravky na cvičák vstup zakázan a úplně, jako sorry na cvičák chodím proto,aby se mi cvičitel věnoval a pes z toho něco měl a já také a ne, abych ho pořád na upomínala, že nesmí, tohle může každý cvičit sám, když se setkává s háravkami někde venku….proč potom na ten cvičák chodím, i když já se přiznám v životě jsem na cvičák nechodila, byla jsem na dvou různých hodinách a pokaždé u jiné cvičitelky

tak to má výcvikář asi dobrý přístup,ale prostě znám cvičák, kde to cvičitelce je úplně jeno, byla jsme u ní jendou na hodině a stačilo mi, uvažovala jsem, že bych si u ní vzala konzultačky na přípravu ZOP, ale prostě jsem to s ní psychicky nezvládala, takže k téhle v životě ani zadarmo, druhé cvičení bylo super, ale pro mě kámen úrazu klicker, se kterým prostě nejsme kamarádi…takže zase civčíme sami ( teda psoeldní dobou moc necvičíme, jsem lína ) :-)) ty jsi z Ostravy, chtěla bych zkusit ze starším psem obrany poradíš mi dobrého vycvikáře, který mi nezničí psa, mám RR psa, 20 měsíců????

[hr]
[lucanoXX 25-09-2009 08:30]:
Já na cvičák chodím.Háravky,ne pokud je před zkouškama.Ale výcvikář se ti věnuje i když tam ta háravka je.Třeba začátečník by asi nevěděl co dělat,když se mu prostě pes zasekne a odmítne jít,jen proto že zmerčil háravku.Od toho je trénink.Výcvikář vidí co v dané situaci pes dělá a může lépe poradit,než když to jen slyší.Mně háravky při trénincích nikdy nevadily.Třeba moje mamka si neví rady,ten starší pes bydlí u rodičů a mamka je úplně zoufalá,když se v okolí něco hárá.Se mnou háravky už dávno neřeší.