Jak odnaučit psa žrát hovna!!

No já za tu dobu co mám Sáru, tak začala hovno lízat – ne žrát, ale to je asi jedno [img]plugins/editors/tinymce/jscripts/tiny_mce/plugins/emotions/images/smiley-laughing.gif[/img] jen jednou. A bylo to lidský. Když jsem to spatřila, tak jsem zařvala fuj, možná sem tam dodala něco v tom smyslu – ty čuně jedno atd. Rozhodně jsem jí za to neplácála, nepovalila na zem nebo netahala za kůži!!! To mi příjde fakt dost drsný. Normálka jsem na ní zařvala fuj, ona toho nechala, já na ní spustila, že je pěkný čuně, nasr*nym hlasem a pak jsem to řešila spíš psychycky, že sem se s ní “nebavila” a tak…. Naštestí moc lidí tam kde venčíme nesere, tak se s tím setkávám minimálně [img]plugins/editors/tinymce/jscripts/tiny_mce/plugins/emotions/images/smiley-laughing.gif[/img]

erdina-pravda, pravda.. 🙂
No, ono je u kazdeho psa jiny ten prah, kdy pes pochopi ze je neco spatne. Me by asi nestacilo na Garyho rvat Fuj! Ackoli je hrozne hodny musim ho nekdy vytahat za kuzi ‘po psim’, aby pochopil, ze tohle chovani mi fakt vadi. Ted uz to pouzivam vetsinou jen pri privolani a v pripadech, kdy prave neco fakt hnusnyho zere. Protoze privolani nam proste stale nejde, takze se snazim ho porad dukladne dokoncovat 🙁
Jenze erdino, kdyz na nej budes z dalky kricet, ze to nesmi a on pritom bude jasne videt, ze muze, protoze nic nezmuzes z dalky, max. az vsecko v klidu spapka, tak to je podle me mnohem vetsi chyba, ktera se pak spatne napravuje. 

Jinak co se přivolání týče, můžu říct, že ho máme tak na 98%. Naučila jsem fenku jak na povel, tak i na gesto. Což je dobrý, že nemusim řvát někde na lesy, když je dál. Ona si mě hlídá, takže se koukne, já udělám povel a ona se rozeběhne za mnou. Za každý přiběhnutí dostane pamlsek..Takže běží nadšeně a už se dopředu olizuje, ví že dostane něco dobrýho. Prostě má povel ke mě spojen s něčím výhodným a dobrým a ne s ničím špatným. Povel trénuju každou procházku x krát.

Jenže mě neba mít Garyho stále u sebe v okruhu tří metrů, to by mi přišlo, že se chudák nemůže ani pořádně proběhnout..
No, musím říct, že jsme házení nějakého předmětu také zkoušeli, ale absolutně bez úspěchu 🙁 Bylo mu úplně jedno, že vedle něj něco spadlo a já ty věci ještě ztrácela 😀
xplayka: Zavolám ke mě! a pokud nepřijde nebo si mě fakt vůbec nevšímá prostě si pro něj dojdu, vytahám ho za kůži, řeknu cokoli aby chápal, že neposlouchat se nemá a znovu ho přivolám. Myslím, že každý asi ví, že když volám neustále ke mě! a pes nakonec přijde je dost blbý ho trestat za to, že přišel pozdě, když on si myslí, jak dobře to splnil..
Přivolání se nažim cvičit taky opravdu hodněkrát za procházku. On ho umí krásně a přesně ví co má dělat, ale dělá to většinou jen když nemá kolem sebe žádný opravdu rušivý předmět. Stačí aby mu něco pořádně zavonělo nebo aby spatřil psího kamaráda a dost pak na mě kašle.. alespoň, že poslechne na čekej..
Je mi jasný, že jsem na to asi nekladla takovej důraz, kterej byl potřeba 🙁 aletak snad se to časem trochu zlepší..

Bohužel neznám nikoho kdo by měl psa zmáknutého na 100 procent a myslím, že nikdo takový není, protože kdyby pes na prvním místě poslouchal pána místo svým nejdůležitějších pudů, asi by to nebyl pes, ale robot..
Nejsem líná si pro psa dojít, když něco dělá špatně, ono kdybych ho měla stále u sebe nikdy by se vlastně pořádně poslušnosti nenaučil a pak bych ho pořádně pustila a on by si dělal co chce. Musí vědět, že ať je kde je, vždycky od něj bude poslušnost vyžadována.

Já myslim, že máme obě asi stejné představy, jen k nim dospíváme každá trošku jiným způsobem. Psovi můžu tu volnost dopřát přeci i postupně, když už se na něj můžu spolehnout, ten okruh, kde se může pohybovat, pomalu zvětšovat. Ne ho vypustit a pak mu nastavovat mantinely. To je trošku opačnej postup, se mi zdá. Nemůžu přeci psovi dopřát volnost, když vlastně netuší, co si smí dovolit a co ne. Samozřejmě, že pes musí poslouchat ať je, kde je, to je i můj názor. Jen se k tomu dopracováváme trošku z opačného konce. Ale je to fakt individuální, záleží i na povaze pejska, podle toho se pak řídí všechno. Na každýho psa platí něco jinýho. Netvrdim, že tenhle postup je zaručeně správnej, ale nám se osvědčil. Neumim si totiž představit, jak svýho tvrdohlavýho mezka budu něco učit vlastně opačně. Nejdřív volno, pak poslouchání. To bych mu asi nevysvětlila. Končim tuhle diskuzi, vlastně už to dávno neni ani k tématu. Přeju hodně štěstí při odnaučování pojídání těhle pochutin:-)

kamarádka měla stený problém… Odnaučila to pejska jednoduchým, ale trošku drastickým způsobem…. Koupila si párky, rozdělila je na menší kousky, nacpala do nich pálivou papriku a nechala je válet na zemi. Pejska pak pěkně pálila huba, ale udělal to dvakrát a od té doby, co je na zemi nebere.

Bavila jsem se včera na cvičáku s jednou holčinou, její feňule má taky problémy s požíráním různejch věcí. Asi sbírá všechno, co najde. Takže jí pořídila sprejový obojek a prej to dobře zabírá. Akorát je to drobátko finančně náročnější.