První den doma

0
63

Správně bychom měli začít nadpisem – NEŽ PŘIVEZEME ŠTĚNĚ DOMŮ.

Čím tedy začít:
– nejprve si sepíšeme vše, co budeme potřebovat pro štěňátko jako výbavičku. Pokud si pořizujeme prvního pejska, poradíme se o tom s chovatelem, případně se zkušeným majitelem, pokud možno stejného nebo podobného plemene, u kříženců alespoň podobné velikosti.

– dohodněte si mezi sebou, co budete striktně od dospělého psa vyžadovat, co by jste přivítali, kdyby uměl a co vám nebude vadit, když bude dělat nebo nedělat, či-li stanovte si jasné mantinely, jak bude výchova psa probíhat

– pokud máme děti, posadíme se s nimi a dohodneme pravidla „hry“, či-li seznámíme děti s tím, co nesmí, co mohou, ale také co bude jejich starostí či prací, prostě připravíme děti na příchod štěněte co nejpečlivěji

– odstraníme z možného dosahu štěněte vše, co by mohlo mít za následek jeho úraz – křehké předměty jako volně uložený porcelán, sklo,

– zabezpečíme nebo zamezíme přístupu k elektrickým šňůrám a spotřebičům, zásuvky opatříme ochranným krytem stejným, který se používá pro děti

– zkonzultujeme s dostupnou literaturou všechny naše květiny, ať již pokojové nebo příp. balkónové či na zahradě a pokud zjistíme, že jsou jedovaté, zamezíme k nim přístup nebo je odstraníme

– porozhlédneme se po bytě, zahradě či dvorku a zkontrolujeme, zda někde nedosáhne štěně na chemikálie, čistící  prostředky, ale také ostré předměty nebo velmi malé, které by mohlo štěně polknout

– dobré je také zabezpečit potraviny, ať již naše nebo psí, štěňata jsou žravá a chtějí odzkoušet vše

–  pokud chceme uchránit i majetek, popřemýšlíme, zda máme dobře uschovány boty, oblečení či venku nějaké to nářadí, prostě počítáme s tím, že bude zpočátku štěndo vše zkoušet především zuby
 
A je tu první den doma:
– v prvé řadě mluvte naprosto normálním hlasem, z kterého musí být patrné, že situace je naprosto standardní a vlastně se vůbec nic složitého neděje, hlavně musíte zamezit takovému tomu „vrhnutí“ se celé rodiny na nový přírůstek, hezky pomalu a postupně

– první den nenechávejte štěně o samotě a pokud možno zabraňte v tento den různým nepříjemným zvukům (vysavač, hlasitá „diskotéka“ dětí, rachejtle….)

– pokud máte již jednoho pejska doma, v klidu je seznamte

– ukažte mu misku s vodou a misku se žrádlem (pravděpodobně moc žrát nebude, ale to nevadí)

– představte mu jeho pelíšek na spaní, nejlépe se s ním seznámí pomocí pamlsku, který si v pelíšku může v klidu sežrat – velice jsou vhodné tzv. výstavní klece, které štěně bude považovat za svoje doupě, pokud zde bude vždy v bezpečí (neměli by sem lézt za ním děti)

– řiďte se pravidlem, že spící štěně je tabu – ani návštěva, ani zvědaví sousedé by neměli být důvodem štěně rušit ze spánku – to platí celkově, nejen pro první den

– pokud chcete změnit stravu – krmit jinak nebo něčím jiným než chovatel, nedělejte to první den, nýbrž od dalších dnů postupujte tzv. týdenní výměnou – první den odeberete 1/7 starého a přidáte 1/7 nového krmiva, druhý den 2/7, třetí den 3/7 a tak budete pokračovat až do 7. dne.

– nejen první den vám štěně udělá loužičku nebo bobek doma, nekřičte na něj, neprojevujte nějakou hysterii, ale s klidným povelem např.“Nesmíš“ odneste tam, kde jakoby může

– pamatujte si, že štěně musí okamžitě po probuzení čurat, nejlépe jej vezměte do náruče (máte tak zajištěno, že se nevyčůrá po cestě) a odneste jej na místo k jeho potřebě určené a po vykonání potřeby jej HODNĚ MOC pochvalte, za několik dnů si povel nesmíš a velkou pochvalu určitě propojí a vy jste na první cestě k úspěchu

– pokud jste si stanovili nějaké mantinely a je mezi nimi například, že nebude smět pes do ložnice, nesmí tam ani první den, prostě vše co od něj budete vyžadovat s velkou důsledností, nesmíte dovolit ani v tento pro vás významný den, ovšem vše vyžadujeme bez křiku a v klidu – jedná-li se tedy o zmíněnou ložnici, buď ji v dnešní den zavřeme nebo klidně psa s povelem „Nesmíš“ vyneseme na místo dovolené a zde mu nabídneme hru nebo pamlsek

– a je to noční „můra“ a tím je první noc, která bývá pro štěňátko trošku stresující, ale mám pocit, že především tam, kde ten stres čekáme – máme-li už doma jednoho pejska, bývá první noc bez problémů, štěně vezme „za vděk“ novým partnerem – je-li štěně samo, máme dobrou zkušenost s tím, že spíme my s ním, ne ono s námi – či-li nejde za námi do ložnice, ani jej nenecháme si uprostřed noci „vyřvat“ naši přítomnost, ale jdeme jeden z nás přímo za ním spát a druhou noc již jej necháme samotného a zatím se nám nestalo, že by s tím byl potom nějaký problém
 
Hodně trpělivosti, důslednosti a laskavosti vám přeje
 
Radek a Lída