Voříškiáda Cheb

by


Tak jsem byl teprv na druhé Voříškiádě a už tolik pejsků, že jsem nestačil zírat. Viděl jsem všechny možné voříšky, ale i čistokrevné pány a dámy. No co vám budu povídat, za svůj život jsem zatím tolik pejsků pohromadě neviděl. Voříškiáda se konala 2.5.2010 v Chebu uvnitř zimního stadionu, což bylo opravdu štěstí, protože skoro celý den pršelo.

 

Nejdřív byl slavnostní nástup a postupně představení všech 62 závodníků i s jejich páníčkama. Dokonce se přihlásil i jeden Irský vlkodav a stal se největším psem soutěže. Hned po nástupu odstartovali závody prvních 15 závodníků. Běžela se taková skromnější dráha, s pár kruhy, dvěma skočkami, áčkem, slalomem a házením kruhů pro páníčky.Na konci se ještě
museli páníčkové obléknout do šatů pro kynologické figuranty. Po prvních závodnících následovala přestávka a ukázky Kynologického klubu Cheb a Dolní Žandov, kteří nám předvedli poslušnost, obranu a tanec se psem. Také tam byla nevidomá paní Miklošová, která nám předvedla svojí krásnou vodící fenku zlatou retrívřici. Například jak ji pomáhá do dveří a do schodů nebo ji podá, když jí něco upadne. Když jsem zrovna nekoukal na ukázky, tak jsem se muchloval se všemi možnými lidmi okolo v publiku, a že jich tam nebylo málo. Mezitím se rozběhla soutěž v malování pro děti i pro dospělé. Pak přišli na řadu zbylí závodníci. Já jsem tentokrát zvládnul všechno za 10 bodů, jenže panička mi to pokazila a netrefila ani jeden kruh. Když doběhli poslední závodníci udělala se 1,5 hodinová pauza na oběd. Pak nastoupili psovodi z vězeňské služby Kynšperk nad Ohří, kteří nám ukázali jak obranu, tak vyhledávání drog, a nebo prorážení překážek (to kdyby se vězni zabarikádovali v cele). Předvedli nám to dva rotvajleří, jeden australský ovčák, jeden ohař a Staffordšířský teriér. Kromě ukázek, které mě opravdu zajímali a pomáhal jsem předvádějícím pejskům se štěkáním mě ještě zaujali některé stánky, které prodávali krmivo a všelijaké dobroty pro pejsky, taky keramické misky na vodu a na jídlo a dokonce se tu mohli i pejskové nechat ostříhat. Potkal jsem na stadionu borderčí slečnu Terinku, která s námi měla jet den před tím na výlet, ale bohužel nedorazila. Tak jsme se mohli seznámit alespoň tadyJ. No a nakonec samozřejmě přišlo na řadu vyhlašování vítězů . Všichni vítězové obdrželi poháry a krásné šerpy a k tomu samozřejmě i spoustu věcných darů. Ale nakonec každý zúčastněný něco dostal, já jsem si odnesl nějaké ty šlachy na kousání a pak jsem ještě paničku přesvědčil, aby mi koupila nějaký uši a pařátky. Takže jsem domů opravdu nejel s prázdnou, ale naopak naprosto spokojený. v kategoriích dětí a dospělých, taky se soutěžilo o nejkrásnějšího voříška a nejsympatičtější dvojici a taky vítězové malířské soutěže.

Haf, haf Loki

Share

Doporučené články

Napsat komentář

Přejít k navigační liště