Dozvěděla jsem se, že se plánuje procházka z Velvar na sobotu 26.2.2011. Napsala jsem, že bych se ráda přidala a tak jsme se “přihlásili”. V sobotu ráno jsme já, Luko a nakonec i Ivet vyrazili z hlaváku v 10:50 rychlíkem do Kralup nad Vltavou, kde jsme nastoupili do couráku, který nás zavezl do Velvar. Na náměstí jsme si zašli do cukrárny (samozřejmě vietnamská prodejna) a chvíli si sedli, protože jsme měli dost času. Jelikož na nás tři měli dvě dámy řeči, tak jsme se zvedli a radši odešli. Mířili jsme k místu srazu.
Zakotvili jsme u sochy, kde byl malý plac s trávou, kde mohli psiska být na volno. Během chvíle přišel chlapec se šeltií Šíšou a po chvilce za ním slečna s přítelem s borderkou Gaiou a paní s labradorkou Bollou. Zavolala Nikola, kde jsme a tak jsme se sešli a mohli se přivítat. Další lidé: Nikola s Biancou a Lyrou, Bára s Artem a Lenka s přítelem a Cookim:)
V takhle hojném počtu jsme se vydali z Vevar do Velké Bučiny. Převážně jsme šli po cestách u polí, tak psi mohli býti na volno. Všichni se očuchávali a seznamovali. Artuš samozřejmě jako samotář běhal sám po poli, hledal myšičky a náháněl nás… Art využil volnosti a hledal po poli zajíce, takže byl v nedohlednu. Malá bordera Gaia byla konečně puštěna z vodítka, ale jelikož se bála Cookiho, tak ji páníčci zase připnuli a nechali ji celou dobu kňučet a táhnout na vodítku. Z toho jsem byla dost nervozní a naštvaná, takže jsem nebyla schopná si pořádně procházku užít. Na to, že už to není štěndo se mi zdála nesocializovaná, ale to je jen můj názor 🙁 Niky chvíli běhala puštěná z vodítka a chtěla toho náležitě využít a tak zdrhla a nechtěla na zavolání přijít, tak si pro ni Luko došel a to už pěkně capkala vedle nohy, Ebí klusala na vodítku, Cookiemu se zalíbila Ashanti i Berca a tak si je očuchával a běhal za nimi:)
Mířili jsme na rozhlednu Hostibejk. Vyšli jsme kopeček, přes loučku a lesní cestičkou až na rozhlednu, která většinu lidí zklamala kvůli výhledu na Kralupy. Byla vidět průmyslová zóna, takže jsme udělali rychle společnou fotku, někdo se občerstvil a už jsme mazali zpět. Pod rozhlednou se odpojila paní Marie s Bollou, slečna s Gaiou a šeltie Šíša, kteří šli podél vody na zámek.
Ostatní jsme šli společně přes pole, kde psiska objevili zamrzlou kaluž, do které udělali díry, napili se, Artuš se vyválel a Art dlouho pil vleže…
Jak jsem se dozvěděla od Báry ze stránek – Nad Lutovníkem – jsem se já, Ivet a Luko odpojili a šli jsme na zámek Nelahozeves. Rozloučili jsme se se skupinkou, která mířila zpět do Velvar. Šli jsme polními cestami, potkali chlupáče, který z dálky vypadal jako bordera, ale z blízka jsme poznali, že se jedná o křížence jakéhosi teriéra…
U zámku jsme potkali další dva psi – NO. Udělali jsme několik fotek a když už jsme pokračovali dál, potkali jsme jednu ze skupinek – paní Marii a ostatní. Pomazlila jsem si borderku Gaiu, labradorku Bollu a rozloučili jsme se. Šli jsme podél vody a kolem jeskyň, nejspíše vápencových… Luko i Ivetka museli samozřejmě vyzkoušet, jak moc se skály drolí a tak si zahráli na děti a šplhali nahoru… Míjeli jsme krásné rampouchy a už se ocitli na kraji Kralup.
Veliký oplocený pozemek hlídal jakýsi krásný veliký a starý pes, který řval jako protržený, ale když jsem sebrala odvahu a vydala se za ním, vypadal jako pes, který postrádá páníčka a chybí mu pohlazení a tak jsem vytáhla pamlsky a už se kamarádil… Spapal půlku toho co mi zbylo, nechal se pohladit a mezitím Ashí a Berí s Ivet a Lukem lovili kry. Ashulka se vykoupala, našla ve vodě tenisák a tak by byla hloupá, kdyby ho nezachránila z vody.
Zamířili jsme směr Kralupy nad Vltavou, prošli jsme rychle městečkem a už jsme byli na nádraží… Vlak jel během chvíle, všichni psiska se složili pod sedadla a spokojeně unaveně chrupkali…
