Údolím Vrchlice

 Brzy ráno jsme nasedli na vlak a nechali se odvézt do Kutné Hory na sraz bíglů pořádané 1. BVC. Když se vlak rozjížděl, tak přiskočil nějaký blb a málem Artíkovi skřípl nožku. Nejhorší bylo, že měl cigaretu a ještě byl drzí. Došli jsme na náměstíčko, kde už jsme slyšeli štěkat pesany.

Bylo jich pár, ale postupně jsme se rozrůstali:) Mě se zalíbila jedna bíglice, která byla vážně kouzelná. Potom přišli lidi s nádherným bíglošem, ale ten jaksi neměl náladu a tak se Artušovi nelíbil. Už na začátku po sobě vystartovali a tak byl Artík na vodítku (pro jistotu). Čekali jsme na Pavlu a Pavla s Rastym a Beskou, kteří měli zpoždění. Nakonec jsme vyrazili bez nich a Lukáš jim napsal kudy se jde, aby nás našli. Ani ne za 5 minut jsme se sešli i s nimi.

Vyrazili jsme podél nádherného potoka, kde jsem Artuše pustila. Ten si běhal sem tam, ale podruhé se rafli s nádherným bíglošem, a tak zase šupky na vodítko. Šli jsme kolem krásných skal do kterých vedli tunely. Některé byly uzavřené a jiné lidem přístupné. Pokračovali jsme přírodou dál a došli na louku nad mlýnem. Zastavili jsme se a předseda vyhlásil soutěž o nejhezčího „sněhobígla“. Všichni – i dospělí, se začali přehrabovat a uplácávat sníh jako děcka:) a proč ne, hlavní je ta zábava, která byla 🙂 Lukáš mi předal Niky s Ebinkou a tak jsem měla hnedka tři hafany. Klekl si na zem a začal uplácávát svého bíglího sněhuláka. Poznala jsem ocásek a zadní nožky. Zvíře-sněhulák bylo hezounké, ale spíše něco jako „sněhomlok“ 😀 Tři nejhezčí „sněhobíglové“ dostali diplom… a mezi nimi byl Rasty s Beskou:)

Šli jsme k Velkému rybníku, cestou viděli krásný vodopádek a dál přes pole na Bylany. Odtud se pokračovalo zpět do Kutné Hory. Udělala se společná fotka a na náměstí jsme se rozloučili. S Lukášem jsme se vydali na vlak (vypadalo to, že jsme jediní kdo přijeli vlakem). Dojeli jsme na Kutnou Horu hlavní nádraží, odtud do Kolína a z Kolína do Prahy Vysočany. Ve vlaku jsme zjistili, že máme jiný lístek a jedeme o 12 km dál, než máme zaplaceno. Naštěstí jsme narazili na milého průvodčího a tak se nic nestalo. Psiska se ve vlaku svalila a spinkala:)

Procházka měla 12 km, my jsme ale dali 16 km. Sešlo se 18 lidí a 14 psů:)

 

Share

Doporučené články

Napsat komentář

Přejít k navigační liště