V pátek 4.6. jsme odjeli s Ivetkou s Ashí a Lukášem s Niky a Ebí vybavení dostatkem vody, jídla, spacáky a stanem. Metrem jsme dojeli na Masarykovo nádraží, koupili lístky, počkali na Ivet s Ashí a nasedli na vlak. Ve Vraňanech jsme přestoupili a jeli do Ctiněvsi. S přestupem jsme měli menší větší problém:D viděli jsme motorák a tak jsme se rozeběhli a naskočili, naštěstí se Lukáš zeptal strojvedoucího zda jede do Ctiněvsi. Bylo nám řečeno, že nikoli ale ten druhý, co stojí “tamhle”:D Vyskákali jsme z vlaku a běželi skoro přes celé nádraží na jinou kolej, naštěstí na nás počkali:) Svezli jsme se cca 3 zastávky a vystoupili.
Ve Ctiněvsi bylo nádherné počasí – teplo, ale ne horko. Museli jsme pěšky směrem k Řípu, našli jsme si pěkné místo na poli, kde nás nikdo neviděl a začali stavět stan. Teda spíše Lukáš začal stavit stan, Ivetka si vytáhla igelit, deku a karimatku a nakonec spacák:) a už jsme bydleli… Já měla samozřejmě tu nejdůležitější roli – hlídat a zabavit psy:D Niky s Ebí se přivázali na stopovačku a Ashí a Artovi jsem házela frisbee.
Večer jsme se šli se psy projít, zašli na kousek lesíka, pesani se vyvenčili,vyběhali, Lukáš objevil myslivecký posed tak se vydal nahoru. Zjistili jsme, že nemáme lžíce na polívku a tak jsme vybalili chleba (někdo pomazánku, někdo paštiku a někdo hermelín). Večer jsme zalehli a snažili se spát.
Artušovi jsem pro jistotu nechala postroj a vodítko, které jsem měla uvázané na ruce, kdyby se chtěl náhodou vydat na večerní procházku o samotě. To se taky stalo a když jsem vylezla ze stanu, abych Artíka zavolala, zjistila jsem, že si hraje se svojí milovanou Ashí:) Za chvíli si lehl zase do předsíňky u stanu na deku a spinkal.
Ve 2hodiny ráno jsme slyšeli – všichni, děsný štěkot. Hned jsem poznala, že to není jen jedno zvíře, ale několik srn. Trvalo to celkem rychle, a když Artík zjistil, že nás to nijak neohrožuje, zase usnul.
Ráno 5.6. jsem vstala jako první, vzala jsem Artíka, který ihned běžel za stanu za Ashí, tu jsem taky odepla a šli jsme na procházku. Ashí jsem vzala talíř a Artuš prohnal pár zajíců. Po chvíli se vzbudil i Lukáš, který vzal holky na prochajdu a pak je nechal na stopovačce. Najedli jsme se a uvelebili se na sluníčku, hezky hřálo a tak nebyl div, že jsme na chvíli usnuli.
V 11:00 byl sraz na louce s členy psílásky a ostatními pejskaři, kteří se chtěli zúčastnit výšlapu na Říp. CCa hodinku a půl před srazem jsme se zabalili a zamířili do vesničky. Našli jsme hostinec, kde jsme si koupili zmrzlinu a pesanům další zásobu vody. Potom jsme se přesunuli blíž k parkovišti a pomalu se začínali sjíždět lidé se psy:) Mezi nimi jsem poznala Katku s Billem (anglický bulteriér), ale “naše trojka” čekala především na Lucku a Mariana s Hapim. Měli přijet autem a tak jsme toho využili a nechali si u nich batohy, abychom je netahali s sebou na Říp. Poznali jsme i Jitku s Oskarem a byl nám představen hlavní organizátor pan Michal s šeltií Renem.
Sešlo se hodně lidí a se všemi jsme se neseznámili. Našli se tam dva problémovější pesani, ale vyřešilo se to náhubkem a vše bylo v pořádku. Vydali jsme se na cestu. Zastavili jsme těsně pod Řípem, počkali na zbytek lidí a pokračovali, dále jsme se kochali výhledem na vyhlídce:) potom jsme zdolali další prudší kopec a byli “úplně nahoře”. Dostali jsme pamětní list od organizátorů a k tomu list k vyplnění, čekalo na nás několik otázek ohledně hory Říp. Po vyhodnocení se vyhlásil člověk s nejlepšími výsledky a dostal odměnu (knihu). Ani jsme se nerozloučili a lidé zmizeli.
Zašli jsme z prudkého kopce za rotundou na vyhlídku, udělali několik fotek a pak zase do kopce zpět. V hospůdce jsme dostali deštovou vodu pro pesany a mířili na Pražskou vyhlídku, kde bylo nádherně. Právě zde jsme se rozhodli, že jelikož je krásně nepojedeme přeci domů. A tak jsme se domluvili, že zajedeme do Prahy domů, přebalíme věci a vyrazíme na Malvíny. Katka od Billa byla tak hodná a vzala mě a Lukáše se psi do Prahy autem. Ivetka s Ashí se svezla s Májou a Luckou s Hapim.
Doma jsme se osprchovali, převlékli, sbalili jídlo a pití, vzala jsem si jiný spacák a mohlo se vyrazit. Ivet jela přímo z Vršovic autem s Luckou a Májou. Já s Lukášem a pesany (samozřejmě) jsme nasedli na vlak ve Vysočanech. V Čelákovicích jsme byli cca za 20min. Museli jsme přes městečko a u vody jsme se potkali s ostatními. Sluníčko hřálo, našli jsme si místo na stan i auto, Lukáš stan postavil a začala zábava.
Nejvíc nás štvaly mouchy létající všude kolem a tak jsme to vyřešili ohněm. Pořádně jsme si zaplavali a Artuš konečně dobrovolně plaval:) Bylo vidět, že v hloubce má strach, ale zvládal to skvěle. Ebince se do vody taky nechtělo ale schladit se musela. Nejmenší problém měl Hapi, který z vody tahal mohutné větve a Ashí lovila i kamínky:) Nikuše se schladit nechala.
Celý víkend byl nejlepší za poslední dobu:)
