Na Šimnickou skálu (17.4.2010)

by


V sobotu 17.4.2010 mě panička vytáhla z postele a vyrazili jsme na výlet s Psím turisťákem z Karlových Varů na Šimnickou skálu.  Sraz byl jako vždy u kostela ve Staré Roli, tentokrát ve 14h. Když jsme se konečně všichni sešli, vyrazili jsme směr Andělská Hora.

Vzal jsem sebou svého nového čistokrevného kamaráda Shi-tzu Huggíska, kterému jsou 4 měsíce. Ten všechny překvapil a celou cestu ušel sám a nakonec začal ještě běhat.  Dorazila i Jitka s manželem , Agirem a Indym, takže jsem nebyl jenom mezi cizímaJ. Jinak nechyběl ani náš pan cvičitel Robert s manželkou a jejich smečkou (Jack Russell teriéři), ty se mi líbili asi nejvíc. Jinak to byla směsice různých hafíků- 2 Rhordérský ridgebackové, Jack Russell  teriéři (pravděpodobně 5, nešlo to přesně určit, byli totiž úplně všudeJ), Bernský salašnický pes, Německý ovčák. Takže nás tam bylo asi 13 pesanů, což na můj vkus už docela ujde.


Běhal jsem a skákal hlavně s Jack Russel teriérama, ty byli totiž pro každou srandu. Fido- jeden z ridgebacků si všímal jenom slečny ridgebacka, jenže tý se to evidentně vůbec nelíbilo, tak měl bohužel smůlu.  Cesta nám vedla nejdřív po louce, pak přes les, kde byly cesty pořádně rozbahněný. Nevím jak ostatním pejskům, ale mě to potěšilo a musel jsem vyzkoušet proběhnout každou kaluž. Párkrát jsme museli přeskakovat i nějaký potůček, co tekl přes cestu.  Agir si jako vždy chtěl odnést domů nějaký pořádně vzrostlý strom a tentokrát se mu to skoro i povedlo. Jack, jeden z Jack Russell teriéru, pořád utíkal někam do lesa a my Konečně jsme se vyškrábali na nějaký vrchol, což ovšem nebyla Šimnická skála. Ta se na nás usmívala naproti. Nám to ale nevadilo, výhled byl i odtamtud super. Trošku jsme odpočívali a občerstvili se vodičkou. Udělali jsme si spoustu foteček, skupinovky a pak mi hafani s páníčkama a pomalu jsme šli zpátky dolů. Teď už to bylo z kopce, tak to panička už tolik nehudrovalaJ.  Na cestě zpátky se házeli klacíčky a malej Jack se nenechal o klacek připravit a vybojoval si ho dokonce i proti Fidovi.
Když jsme došli k autům, ještě jsme chvilku poseděli na lavičkách u ohniště a odpočívali jsme. Celou dobu nám krásně svítilo sluníčko, takže jsme si výlet opravdu užili. Pak už jsme  se rozloučili, nasedli do aut a jeli domů odpočívat. Byl jsem pořádně unavenej a rychle jsem si doma zalezl do postýlky a nechal si zdát sny o dalším super výletě.
na něj museli čekat.

Haf, haf, Loki

Share

Doporučené články

Napsat komentář

Přejít k navigační liště