Re:Re:Záchranáři – voda, plochy, sutiny

Nene, nejsem myslivec, ale loveckej vycvik se mi moc libi a myslim, ze psa to bude hodne bavit. O takovejch praktikach co zminujes jsem taky slysela, ale nemyslim, ze je to moc rozsireny. Resp. teda nevim o nikom kdo by takhle cvicil.  A stoprocentne to neni standard pri lovecine, to urcite ne! Bohuzel jako kdekoliv jinde, i tady jsou vyjimky, ktery se snazi to ze psa vymlatit a co nejdriv mit ‘odvedenou praci’ a tvrdit, ze pes se vsechno desne rychle naucil, ale to nema zadnej vyznam a pro praci je to nanic. Ten princip je stejnej jako popisujes, je potreba, aby ten povel pes splnil vzdycky a tim padem ho to musi bavit a lovecina je taky o tymu, musis byt se psem sehrana a pes ti musi verit, jinak to nejde 🙂 Barca, ktera tu je (Arabart) by o tom mohla vypravet, ona lovecinu dela a s Artikem jsou moc uspesni a skvele sehrana dvojka 🙂 
 
[Indy 11-09-2009 22:55]:

A ty jsi myslivec, že chceš lovecký výcvik? Mě se na tom záchranářském líbí to, že psa k ničemu nenutíš. Vlastně ani nemůžeš. Potřebuješ, aby ten daný cvik udělal vždycky, a to se jinak, než že je to parádní hra, naučit nedá 🙂 Je to děsná sranda! A navíc – je to výcvik týmu pes-psovod. Není to výcvik psa!
Slyšela jsem hrozný příběhy z loveckýho výcviku (nucený aport, mlácení nebo aspoň vycukání psa, něco o šlapání na pacičky…). To bych nemohla.
Můj pes třeba vůbec neaportuje, ale z vody přinese cokoli. Nedávno mi z Vltavy vylovil plechovku s pivem, ještě neotevřenou!