Neděle, 2 října, 2022

Re:Přibehy o psech – od našich pejskaru – cislo 1

#21088
dogs-mam
Člen

 Bobánku tak jestli neva, tak pokračuju..nějak mě to začlo bavit:-))
 
Byl raz jeden psík,který miloval svého pána natolik,že by za něj položil život.Pouto mezi nimi bylo opravdu velice silné.Pouhým pohledem do očí svého pána, poznal pejsek jménem SPIKE jeho rozpoložení.Byli naladěni na stejnou vlnovou frekvenci…kdo ty dva znal,věděl,že je nemožné potkat jednoho bez druhého.
Jednoho podzimního večera,kdy slunce již zapadalo za barevné koruny stromů,šel pán se SPIKEM na procházku.Jako vždy,šli tiše,jen tu a tam pohladil muž svého psa pohledem v kterém se odrážel hluboký cit a porozumnění.Procházeli krásnou krajinou,která lahodila oku,když náhle….pocítil muž u srdce palčivou bolest a s nataženou rukou (jako – by hledal pomoc u svého věrného psího kamaráda) se sesunul na podzimním sluncem vyhřátou zem…SPIKE znejistěl,nechápal co se děje, ale cítil,že není cosi v pořádku…nehápal proč  tu,,jeho člověk,, nehybně leží. proč ho jeho ruka nehladí , proč neslyší z jeho úst vlídná slova , na které je zvyklý….přitulil se svým malým tělíčkem k velkému tělu svého pána a tak jak mu velela jeho věrná psí dušička  vyčkával, až se jeho dvounohý přítel opět probudí….. Měli štěstí, a i když byl už večer,našla je na zemi postarší dáma,a ihned zavolala sanitku.Psík ač malý vzrůstem , hrdinně bránil svého pána jak mu velelo jeho velké srdce naplněné láskou a oddaností……vždyt jak on, obyčejný voříšek , mohl vědět, že lidé v těch divných bílých pláštích chtějí jeho milovanému pánovi pomoci…on byl připravený bránit jej a bude-li to třeba, položit za něj i svůj psí život. Záchranáři už chtěli volat odchyt psů aby se mohli dostat k bezvládnému tělu, ale v tom postarší dáma vytáhla z kabele dobrůtku a lákala Spika k sobě. Mluvila na něj a vysvětlovala, že musí záchranáře k pánovi pustit aby se uzdravil a jestli chce, že může zůstat zatím u ní.
Velkýma očima sledoval psík starou paní a něco uvnitř mu říkalo, že ji může věřit….že je stejně hodná a laskavá jako jeho pán….důvěra v ní vzrostla natolik, že se rozhodl tu zvláštní ženu následovat….nejprve se však pohledem plným úzkosti na odjíždějící sanitu rozloučil se svým pánem….aby pak vykročil vstříc neznámu…
Kdyby jen věděl, že paní žije v domku u lesa, sama , jen se svou malou čtyřnohou přítelkyní , kterou kdysi našla co-by vystrašené  štěnátko odloženou u cesty a která je dnes jejím smyslem života….jistě by ji následoval mnohem klidnější……