[ratings]
Ve sportovní kynologii se cvičí všestranný výcvik, který se skládá ze stopy, poslušnosti a obrany. I malá plemena cvičí stopu a poslušnost a k tomu i další speciální cviky. Sportovní kynologie nebo také můžeme říct psí sporty jsou velmi oblíbené v České republice. Během výcviku si totiž budujete vztah se svým pejskem. Do sportovní kynologie můžeme dále zařadit agility, dog frisbee, flyball, coursing, dog dancing, obedience a další.
Sportovní kynologie
Stopa
Pes má z hlediska anatomické stavby a fyziologické schopnosti čichového ústrojí vrozenou schopnost sledovat a rozlišovat různé pachy, včetně pachů člověka. Naším úkolem je při výcviku tyto dispozice účinně a cílevědomě rozvíjet a tříbit. A to není vůbec lehká práce. Zde nemá místo netrpělivost, nervozita, hrubé zacházení se psem, ale ani neznalost problematiky ze strany cvičitele-psovoda. Zpočátku psa učíme vypracovávat stopy svého psovoda, neboli stopy vlastní, později i stopy cizí. Kladené stopy jsou různé délky a stáří, podle stupně vycvičenosti.
Poslušnost
Psa bychom cviky poslušnosti neměli moc unavovat a po každém splněném cviku je vhodné ho odměnit menším pamlskem. Není účelem psa zasytit, ale povzbudit. Každý cvik se opakuje maximálně třikrát a po jeho skončení se se psem pomazlíme, potaháme o hračku, peška nebo mu hodíme balónek. Prostě se u psa snažíme nenásilně udržet zájem a dobrou náladu. Pes se naučí například přijít na zavolání, přinášet předměty (aport), zůstat na určeném místě odložení, atd.
Obrana
Nedílnou součástí sportovní kynologie je také obrana. Neučí se zde žádné agresivitě psa vůči lidem. Právě naopak se snažíme, aby vše probíhalo spíše formou hry a s využitím kořistnického pudu. Důležitá je důvěra psa ve figuranta a naopak. Je-li obrana vedena správným směrem, tak to psy neuvěřitelně baví a vybíjí si na ní přebytečnou energii. Čím je pes vycvičenější v obraně, tím bezpečnější a předvídatelnější jsou jeho reakce. Stává se sebejistým a dokáže dokonale rozlišovat různé situace v běžném životě.
Jak často cvičit a kolik?
Toto pravidlo se netýká pouze sportovní kynologie, ale platí všeobecně při výcviku Vašeho psa. Neexistuje plemeno, které by se nemuselo cvičit. Cvičit by se mělo tak dlouho, dokud to baví oba – psa i psovoda. Jakmile výcvik přestane jednoho z nich bavit, je třeba udělat změnu. Vydat se například na procházku. Další zásadou, kterou je třeba se řídit, je, že pokud pes splní cvik na výbornou, neměl by se ihned opakovat. Vždy je nutné končit cvičení v nejlepším. Cvičit by se mělo aspoň trochu každý den, třeba jen v rámci normální procházky, a nejlépe to, co psovi dělá největší problém. Dlouhé přestávky (několikadenní) u nedocvičených cviků nejsou vhodné. Snažme se hned od prvního cviku dodržovat důslednost a je třeba vytrvat, i když se zdá, že se to nelepší. Uvědomte si, že cvičíte hlavně pro radost, Vaši i psa.
Několik obecných zásad při výcviku psa
- Nikdy necvičte se psem, který není řádně vyvenčený.
- Na počátku výcviku je dobré cvičit nejdříve na klidném nerušeném místě a potom teprve postupně přidávat další rušivé elementy.
- Při výcviku vždy postupujte od jednoduššího ke složitějšímu, pečlivě cviky pilujte. Každá přeskočená fáze nebo nedotažený cvik se vám později pořádně vymstí.
- Dopředu si promyslete, co přesně chcete se psem dělat a potom teprve běžte na “plac”. Není nic horšího, než když psovod sám neví, co chce a pak trestá psa za to, že to neprovedl.
- Snažte se ovládat a vyvarujte se výbuchů hněvu proti psovi. Pokud psa v afektu potrestáte, tak můžete za pár vteřin úplně zničit svoji několikaměsíční práci.
- Cvičte pouze tak dlouho, dokud to psa baví. Jakmile vidíte, že pes už ve svém nasazení polevuje, je nejvyšší čas přestat. Čistý čas jednoho bloku výcviku by neměl trvat déle než několik minut (max. 15 – 20).
- Za každý vydařený cvik psa pochvalte, čím povedenější cvik, tím větší a radostnější pochvala.
Správná a silná motivace psa je základem úspěchu.
Určitě si nezapomeňte přečíst další článek o Obedience – Jak to chodí na psím táboře.
Zdroj: Základní kynologická organizace Vysoké Mýto
