otazka zacatecnika

k tomu odkud psa a jak starého.
My si pořídili šelťáčka Michala jako štěně ( jinak super pejsci i do bytů) a po povodních jsme se ujali Pretinky ( taky šeltička), která přišla o bydlení nad hlavou a jinak by skončila v útulku. Stal se z nich super pár pro výlety a procházky a přestože si Pretinka nikdy s ničím nehrála ( nikdo jí to v mládí nenaučil) byla to nerozlučná dvojice.
Po jejich odchodu máme Rendu ( šelťáček, jak jinak) od štěněte a k němu jsme si pořídili Nica – (malý špic pomerein), kterého majitelka nabídla v jeho třech letech, neboť nesplňoval její výstavní předpoklady ( to je dost hrozný důvod). Klucí jsou spolu již nějaký ten měsíc a pomalu se na sebe zvykli. Dnes už se mladřímu podaří staršího občas vyprovokovat k nějaké té hře, přestože s hračkami si také neumí hrát.
Rozdíl mezi těmi, co jsme měli od štěněte a těmi, co jsme měli od dospělosti byl a je vidět. U těch druhých je to logicky pomalé hledání cesta k nám , které se časem mění v obrovskou lásku a vděčnost. Ta myslím přesahuje vztah majitele a psa chovaného od malička. 
Prostě ti, co našli nového páníčka jsou mu nebetyčně vděční. A to platí i o pejscích z útulků.
Budeš-li vybítat, jednou z možností , kterou jsme dvakrát využili i my je nabídna v Annonci.

Jenže zmiňovaná CHS má exteriérově krásné a navíc zdravé psy, což je velmi podstatné. To, že jsou množitelé mi samozřejmě vadí, ale mnohem víc mi zvedá žaludek, když se množí psi s genetickými vadami a nemocemi o nichž majitel “chovného” psa dobře ví!!!!

O tom útulku si také myslím že to je fajn, nebot pes je pak OPRAVDU vděčný a strašně věrný svému pánovi, kterého by neopustil na krok [img]plugins/editors/tinymce/jscripts/tiny_mce/plugins/emotions/images/smiley-wink.gif[/img]

TO DUSTY – o zdraví psů z Vlčích luk a Vlčí stepi bych hodně pochybovala. Množí to hlavně pro exteriér, ale množí klidně dvojkový DKK, vyšetření na PRA vůbec nedělají, o dalších vyšetřeních ani nemluvě. 
ÚTULEK – problém je v tom, že nikdy nevíš, co se útulkovému pejskovi v životě stalo. Já jsem proti. Hlavně ne pro mladou holčinu. Útulkáře bych si vzala možná k rodinnému domečku a když bych si myslela, že jsem fakt dobrej kynolog. Navíc – nevíš nic o zdraví, rodových predispozicích, povaze rodičů… prostě šílená loterie! Nešla bych do toho.

Souhlasím….je to prostě množírna co má psy pro exteriér a prachy a nikdy bych do ní nešla…ale chápu Indy, žes byla nezkušená…to ti rozhodně nevyčítám…Příště až půjdu vybrat pejska tak do chovky kterou už znám ze které sem psíka měla a nebo z doporučené, ale zjistim si co nejvíc, chci kontakt s chovatelem a potkat se s ním i osobně a kamarádku co mi s výběrem toho správného štěnda pomůže.A BHcontrol…kdybych chtěla austrálaka tak do jiné chovky ne.

[b]ÚTULKY [/b]- Psi budou mít pořád lidi rádi, i když jim udělají hnusnou věc. Oni jsou prostě takový. Moji fenku kdysi někdo dost mlátil, když jsem si ji brala z útulku, tak měla všude jizvy. Pochybuji, že si to udělala sama. A lidi miluje, nikdy by nikomu neublížila.
Hlavně, když si jdeš pro toho psa, tak asi alespoň trochu poznáš, jestli ten pes je agresivní, podle toho, jak se k tobě bude chovat. Opravdu jen drtivá většina psů se mstí! Naopak… jsou doopravdy vděční a svého pána se jen tak nevzdají.
 
Všichni někomu vnucují pořád tu stejnou větu: “Psa z útulku ne! Nikdy nevíš, co prožil! (Když už z útulku, tak maximálně štěně.)”  Nikdy jsem něčemu takovému nechtěla věřit, protože pes je nejlepší přítel člověka. Jenže dokud jsem si nevzala psa z útulku, tak jsem si nemohla být jista, jestli nemají náhodou pravdu. Naštěstí neměli. A já si prostě pořád budu stát za tím, že pes z útulku se jen tak mstít lidem NEBUDE!

Indy promiň, ale nějak mi připomínáš chovatelku, která, když jsem jí řekl, že chci psa jako člena rodina a ne jako šaška na výstavy mi odpověděla, že její psi musí být vidět, takže mi ho rozhodně neprodá.
Máme psa z kvalitního vyhlášeného  chovu , kde je prakticky vše, o čem si psala známo. Je mu něco málo přes rok a je díky bohu v naprostém pořádku. Jeho sourozenec má za sebou tři operace a má dvě vady, kvůli kterým nesmí do chovu. 
Náš psí kamarád je z dalšího vyhlášeného chovu, jen malinko, asi dvakrát přerostl standart.
A když sleduješ dění u nějakého, konkrétního plemena, kolikrát se setkáš s tím, že majitel psa se ho zbavuje pouze proto, že je přerostlý, že se nehodí pro chov, že neakceptuje povely atd.
Zná, ze svého okolí několik psů, kteří si prošli útulkem, nebo které jejich páníčci prostě odkopli jako nepotřebné a ani u jednoho s ním současní majitelé nemají problémy, ba právě naopak, jejich psi jsou jim neskutečně vděční za nový domov a váží si ho víc než ti “fon hafani “.
Takže bych rozhodně útulky a pejsky, co se v nich ne vlastní vinou vyskytnou tak razantně nezatracoval .
Nikdy nevíš, co se může přihodit .

pokud ti mohu poradit tak československý vlčák a belgickej ovčák potřebujou nejvíc pozornosti právě ve štěněcim věku a skoro stejně i potom v dospělosti, jestli nebudeš ít víc času tyhle pelemna jsou pro tebe dost velký ryziko ( pokud se jim nebudeš věnovat vyroustou ti jen psy se špatnou socializací a chovánim) bude to trápení pro vás oba