O obojku není třeba mluvit, ten je jasný a každý pes na něj má být zvyklý. Je to základ. Ale postroj bych tolik neodsuzovala.. Když byla belgičanda malá a všeho se bála, tak se mi prostě z obojku vyvlíkla. Stahovací obojek nebyl moc dobré řešení, protože se škrtila. Takže přišel na řadu postroj. A ano, tahala dost, ale to spíš bylo mojí nedůslednou výchovou než taháním. Na malou borderku jsem od začátku pořídila obojí, resp. obojek jsme dostaly a kšíry jsem koupila. Za tu dobu, co byla štěňátko, jsem ho moc nevyužila. Párkrát ho na sobě měla, ale byly to spíš výjimky. Jedna z nich byla cesta do centra Prahy, kdy jsem nemohla vědět, jak mi bude reagovat na ten ruch tam a nechtěla jsem, aby se mi z obojku vysmekla a vlítla pod auto. No a teď? Belgičanda chodí už jenom na obojku, ta je v pohodě. A malá borderka dostala nový postroj (ze štěněcího vyrostla) a třeba na agility chodíme s postrojem. Na běhání jí ho sundavám, ale když má čekat, tak by se mi šílením na obojku oběsila. Časem chceme zkusit flyball, obrany a nějaké túry se také budou podnikat, takže se ten postroj bude hodit na více věcí.. A nepřijde mi, že by postroj nutil psa tahat. Spíš mu to umožňuje, když zatáhne, tak mu nic nevadí. Od toho je to postroj. Ale že by ho nutil, to je přeci blbost, ne?! 😉