Kudy chodil Karel IV. 2

0
55


Tak a konečně jsme se dočkali. Padlo datum “čtyřiadvacátého” a my mohli vyrazit. Moc jsme se těšili na nějaký delší výlet a už to tu bylo. V sobotu jsme si nařídili budík na 6:30h. Ráno jsem s Lukášem a psiskama doběhli pro toustový chleba, doma jsme udělali několik toustíků, připravili pití, pamlsky, lékarničku. … naházeli to do batohů, okšírovali psy, popadli košíky a letěli na Vysočanskou na metro.

Počkali jsme pár minut a nasedli jsme. Jeli jsme na Florenc, kde jsme přestoupili a jeli na Hlavní nádraží.

Ve vlaku jsme se měli potkat s Ivet s Ashí a Oliverem s Britou. Ivetka mi napsala, že kvůli budíku přijede o další 2 vlaky později a Oliver se taky později ozval, že přijdou až dalším vlakem. S Lukášem jsme dojeli poloprázdným vlakem do Dobřichovic, vyzvedli si mapku a vyrazili někam, kde by psiska mohli běhat. Přešli jsme přes vlak, po lávce a zůstali na mega veliké louce u lávky. Výhodou bylo, že u louky byla Berounka a tak se Artík s Nikuší chodili koupat. Po celou dobu čekání byli i Nukuš s Ebí na volno… Obvolali jsme Ivet i Olivera aby věděli, kde čekáme. Po půl hodince dorazil Oliver s Britou. Brituška je nádherná fenečka, která je moc milá. Artíkovi se líbila (aby ne) a od holek se nechala očuchat. Hezky si hlídala paníčkův batůžek a tak Niky s Ebí došlo, že k batohu ani na 5metrů.

Za další čtvrt hodinky dorazila i Ivet s Ashí, ale s nimi se z vlaku vyvalilo tolik lidí, že jsem se zděsila, že budeme muset celou dobu
s davem. A tak jsme se sebrali a rychle se snažili lidi předehnat. Během chvilky jsme byli v davu a ani nebylo tak málo místa, jak to vypadalo. Psy jsme nechali na volno a ti se krásně lidem vyhýbali. Pak jsme ale museli kolem silnice, a tak hezky na vodítko. Zahnuli jsme doleva, kde už silnice nepokračovala a šlo se podél pole a zahrádek. Zdálky jsme zahlédli pěknou kočku a tak Artík dostal povel “svačinka”… nebyl by to Artík, kdyby se rozeběhl s úmyslem čičinu zakousnout a tak si v poli dál hledal imaginární myšičky… zato Brita běžela jako o závod, aby kočka náhodou neutekla, ta však zůstala na místě a zaútočila první:D vyskočila na zídku a vypadala dost nebezpečně. Na chvilku jsme se zastavili, pesani dostali napít a pokračovalo se do kopce. Dostali jsme se na Karlík a tam už čekala další voda v podobě potůčku. 

Dál se pokračovalo lesíkem do prudkého kopce. Udělali jsme společnou fotku, pak si nás vyfotili cizí lidé (nejspíše milovníci psů) a pokračovalo se dál. Do kopce nám pomáhali pesani a jiní závistivě koukali jak nám to rychle šlape:) Na kopci jsme si dali oddych, napili se a pokračovalo se. Vyšli jsme na nádherné louce poseté květinami a tak jsme museli ty naše překrásné bestie vyfotit:) Cesta pokračovala podél domků, a ze zahrady na nás štěkali dva pesani. Překvapilo mě, že borderka hlídá:)

Během pár minut jsme došli k prvnímu punktu, kde jsme dostali razítko, pesani dobrůtku od Pedigree a chvíli jsme si odpočinuli. Ivet, Oliver a Lukáš běželi pro smaženou dobrůtku (samozřejmě nechutně nezdravou) a papkali. Verča (já) vytáhla domácí toustíky a taky se cpala. Pesani smutně čučeli a tak museli dostat alespoň ochutnat. Kousek od punktu Lukáš koupil medovinu, Ivet a Oliver pivčo, během chvíle jsme vyrazili dál. Cesta byla pár metrů po silnici a pak jsme se napojili na polní cestu. Myslela jsem, že jsem se zbláznila z horkého počasí když jsem viděla několik lidí a mezi nimi člověka na zemi, který se válel. Po chviličce začal válet sudy s dlouhého kopce:) A tak se lidi kolem zastavovali a koukali…

Cesta stále vedla po poli a po chvíli se napojila na lesík. Vedle nás byl domek s velikou zahradou a ještě většími psy. Štěkali jako pominutí, ale nejhorší bylo, že plot nevypadal moc pevně:D  Naštěstí ty velikány udržel. Po cestě jsme si vyzkoušeli obrany:) Brita je parádní obranář a Ashí se samozřejmě připojila a předvedla své krásně bílé zoubky zahryznuté do peška. Artušovi to bylo jedno, tak si běhal sem tam… Holky poslušně capkaly před Lukášem a nasávali lesní vůně. 

Když jsme se dostali z lesíka, octli jsme se pod Karlštejnem, všude moc lidí a tak jsme ani k hradu nešli. Usedli jsme na nejbližší lavičku, napili se, okoukali a vyfotili hrad, já objevila zlatého retrívra za plotem, který smutně koukal, tak dostal játrovou pochoutku a mohlo se pokračovat dále. Kráčeli jsme z kopečka a Lukáš koupil turistické známky pro maminku (19 známek:D) Pesany jsme nechali napít a vymáchat ve vodě podél cesty, ale ihned na vodítko, jinak nám hrozila pokuta…

Přešli jsme po silnici na most a mířili do cíle. V cíli jsme obdrželi diplomek se jménem a počtem ušlých km, tatranku a limonádu. Ivet, Oliver i Lukáš si koupili pivko a klobásu a šli jsme k vodě, aby se pesani zchladili:) Náš největší objev bylo 5 bas piv, které se chladili v Berounce:) Artík měl u vody fenku zlaťáka a tak se od ní nehnul na krok, a tak jsem si vyhrnula kalhoty, vlezla do vody a učila Artíka plavat:) 

Ve vlaku jsme si všichni sedli. Na nádraží jsme nasedli na metro a jeli domů:)