Ve všech směrech s vámi souhlasím, je to jen o ohleduplnosti, a to z obou stran. Jenže v naší společnosti právě tý ohleduplnosti k druhým dost chybí. Ať ze strany pejskařů či nepejskařů. Stačí si přečíst jinou diskuzi tady, jak se mezi sebou chovají samotní majitelé psů. To mi bohatě stačí:-(
I já osobně mám špatné zkušenosti s dětmi. Když se mě maminka zeptá, zda si dítě může Jimmyho pohladit, tak v pořádku. Není problém, dost často se i sama nabídnu. Ale děti, který se na psa vrhaj prostě jen tak, to neni nic dobrýho. A nedej bože, kdyby se pes vůči chování dítěte ohradil. To by bylo tóčo.
Bohužel mám i takovou zkušenost, kdy mi dítě na psa zadupalo, odněkud vybaflo či zařvalo. Prostě děti vůbec nevědí, jak se k psovi můžou chovat. A nejlepší je, že u dítěte se to dá ještě pochopit a třeba omluvit, ale když vám na psa zadupe a zařve dospělej chlap, jen tak ze srandy a ještě před svýma dětma, tak nad tím normálně zůstává rozum stát. To nezbývá než si zaklepat na čelo nebo ho poslat někam…
