Re:zkušenosti s nepejskaři při venčení

Tak popravdě, spoustu komentářů mě tady fakt rozesmála 😀 člověk na to musí koukat s nadhledem. TAky mám hodně podobných zkušeností a jelikož bydlíme ve velkým městě (Praha), tak jsou tu snad větší problémy než na vesnici. 
Maminky s děckama: nekonečně příhod 😀 ale nejlepší asi byla, když jsem šla se psem (zatím na vodítku) na psí louku, protože ještě dostatečně neposlouchal. Seděla si tam maminka, na lavičce “skořápku” na děcko a mimčo v ruce (hodlala ho začít kojit), Artuše jsem pustila a hrál si s míčkem. Po chvíli běžel ke dveřím (rád nahání lidi za plotem) a cestou zpět zašel na metr k té mamině, ta začala tak ječet, ať si okamžitě toho psa zavolám atd… v tu chvíli jsem byla tak zaražená, že jsem nebyla schopná nic říct… 😀 
Starší lidi: to je taky celkem prdel:D asi 2 týdny zpět jsem šla s mojí mamkou na poštu, čekala jsem venku a z pošty šel starý pán, zdál se být v pohodě. Zastavil se a kouká na Artíka a přímo do očí, ale ten jen vyčkával mamku. No a jeho věta “na tom psovi je vidět, že je zlej, prostě má zlý oči” mě pobavila. Řekla jsem mu, že to si nemyslím, že ještě nikoho nepokousal 😀
S hovínkama je to krapet lepší. Skoro nikdo tu neuklízí, takže jsem spíš já exot, když jdu a seberu po psovi hovínko, ale prostě je mi trapně, když bych to nesebrala, natož na upravený trávě. Ale taky se mi stalo, že se šel vykakat ze stráně do keře (s oblibou kaká tam, kde není vidět) a začala na mě ječet babka at si to jdu uklidit 😀