Re:Ostatní pejsci a páníčci na procházkách
My jsme včera měli tu čest setkat se s ukázkovým příkladem milující paničky. No, bohužel to je ironie, bylo to úplně naopak. Při procházce se k nám připojilo odrostlé štěně dalmatina. Vím, komu patří, ale nikde nikdo, vrata od jejich zahrady dokořán. Pořád jsem čekala, kde se kdo objeví. Nic. Takže šel pejsek s námi, pořád jsem čekala, že se vrátí domů sám. Ale šel s námi celou cestu. Když jsem se vracela, na majitele jsem zazvonila. O to větší překvapení mě čekalo, kdy se mi dostalo od paničky odpovědi. Prý ho nemůže vůbec chytit, že k ní nechce jít. A že jim zamrzli vrata… A já jí říkám, že ale půjde s námi, na to mi ona odpověděla, že se prý vrátí. No já čuměla jak puk[img]plugins/editors/tinymce/jscripts/tiny_mce/plugins/emotions/images/smiley-surprised.gif[/img] Naprostej nezájem, 2x se ho pokusila přivolat, otočila se na patě a zalezla domu. Pejsek šel samozřejmě s námi, což mi nebylo moc po chuti, protože domů musíme po silnici. Párkrát mi dost zatrnulo, obzvlášť když se pejsek rozhodl přejít na druhou stranu těsně před autobusem. Na přivolání bohužel nereagoval. Měla jsem 100chutí na ní zavolat měšťáky. Nechápu, proč takovýhle lidi mají pejsky. Mně se pes takhle toulat, tak trnu strachy[img]plugins/editors/tinymce/jscripts/tiny_mce/plugins/emotions/images/smiley-frown.gif[/img]