Dnes jsem opět nechala Sáruš ráno být a nevšimala si jí, když vstávala. Byla to docela slušná komedie. Škrábání, kvikání- pokusi mě vzbudit. Opět jsme se dostaly až do fáze, kdy zazvonil budík, tak jsem ho zaklapla a ležela dál. Za chvíli jsem se otočila, protože byl klid a ležela na posteli a čekala co bude, tak jsem vstala, pochválila a šlo se venčit… Uvidíme, kde budeme po prodlouženém víkendu. Prostě bude muset celá rodinka zatnout pár dní zuby a potom se snad konečně vyspíme. Navíc musím říct, že Sára se v poslední době trochu sklidnila, takže je to vše lehčí…
